Skutečně posledním mým článkem
pro tuto sezónu je shrnutí závěrečných dvou kol krajského přeboru druhé třídy, z
nichž bych se spíše zaměřil na sobotní kolo, protože jsem byl jeho přímým
účastníkem. O druhém zápase by mohl poreferovat kapitán Radek Svítil, na kterého
je ale spolehnutí „jako na loňský sníh“ - slovy nejmenovaného hráče. Nicméně
již před těmito koly bylo trochu jasné, že šance na postup pro náš B-tým je
spíše teoretická a musíme počítat se zaváháním soupeřů, které se nekonalo, a
tak by nám ani dvě výhry na postup nestačily. První zápas jsme odehráli doma
proti týmu z Chrudimi. Všichni na zápas dorazili včas, a to i Tomáš Mikulenka,
který je světově proslulý svou nedochvilností a špatnou disciplínou. K úžasu
přítomných byl u šachovnice již v 9:57 a chceme aby věděl, že si toho
všichni ceníme!
Nejrychleji měl dohráno pan předseda a
starosta Seidl, který na druhé šachovnici uzavřel poměrně rychlou remízu v dozajista
remízové pozici. Pro strasti své pozice jsem se ani nestihl na začátek partie
přijít podívat, takže nemohu objektivně soudit. Jako druhý dohrál asi po hodině
pan učitel Macek, který zkušeně vycvičil nejmladšího hráče soupeřů, ale jelikož
má kantorskou duši, tak mu ihned ve vedlejší místnosti názorně ukázal všechny
chyby, kterých se dopustil. Skóre opět po chvíli vyrovnal kapitán Svítil, který
si z tréninků magistra Sýkory odnesl, že má bezhlavě útočit jako bývalý
lotyšský mistr světa Michail Něchemjevič Tal a partii rychle po nezdařeném
útoku a ztrátě figury prohrál. 1,5:1,5. Myslím si, že po minulém článku by se
jeho tréninků měl začít věnovat někdo, kdo dokáže našeho Radka Svítila
motivovat k lepším výsledkům. Kupříkladu pan trenér Hon, jehož portrét z 19.
století, kdy svou kariéru začínal a učil se od šachových velikánů této doby,
přikládám k tomuto článku a lze ho vidět výše (zdroj obrázku: http://www.internetweek.cz/rasputin/rasputin-celym-jmenem-grigorij-jefimovic-rasputin).
Skóre na naší
stranu přiklonil Tomáš Mikulenka, u kterého jsem si v poznámkách poznamenal
„typický Mikulenkův masakr“. V čistě taktickém boji téměř doslova zničil
mladého Matyáše Matouška, v jehož obličeji jsem poznal onoho mladého
chlapce, který měl shodou náhod stejné jméno a před pár lety opustil náš klub.
Je ale vidět, že léta v týmu Jiřího Hona se Tomášovi vyplatila a je nyní
nabitý šachovými vědomostmi. Na 2,5:2,5 upravil skóre Honza Nešpůrek, který
podlehl chrudimskému kapitánovi po tuhém boji v koncovce. Po partii jsem
zaslechl ptáčky na telegrafních tyčích, kteří si štěbetali o tom, že snad měl
Honza kvalitu navíc, ale bůhví jak to bylo. Ti ptáci toho taky napovídaj. Jako
šestý dohrál Jakub Joukl, který letos odmaturoval na jedné z nejtěžších pardubických
středních škol se samými jedničkami! Nejprve tedy míří gratulace k němu i
k jeho bratrovi, který je na tom stejně. Další gratulace k němu míří
také proto, že zvítězil proti panu Zelenému, který byl pravděpodobně nejstarším
účastníkem našeho klání. Osobně si vzpomínám, když jsem před 11 lety hrál svůj
první Czech open, tak mě cesty osudu přivedli právě k tomuto hráči, který
se mnou tehdy levou zadní zametl.
Stav byl tedy
3,5:2,5 a já dostal na svém stole nabídku remízy. Nutno říct, že jsem se radil
s kapitánem, který použil opět něco z inventáře Josefa Sýkory, a
nechal to na mně, mých pocitech a mé náladě. Partii jsem měl vyhranou, to sice
ano, ale po dvou úžasných slepých chvilkách jsem partii dokonale zazdil a ve
chvíli, kdy přišla nabídka remízy jsem ji měl již prohranou. Odmítnutí by sice
přineslo čas navíc, nicméně bych asi přišel i o další polovinu bodu. Zajistil
jsem tedy alespoň prozatím možnou celkovou remízu pro naše družstvo a vše za
stavu 4:3 stálo na první šachovnici, kde bojovali TOP hráči našich týmů. Ondra
Kraus nakonec svou partii dokázal uhájit a zvítězili jsme poměrem 5:3.
O druhém
zápase vím jen tolik, že v daleké Poličce, kdesi za devatero horami uhrál
jakýsi kapitán Svítil remízu již ve 14. tahu (ačkoli ji měl vyhranou), ale s nejnižším
počtem tahů ho trumfnul proslulý půlkař Sýkora, který to stihl již v tahu 12.
(v zápase druhé ligy na tomtéž místě). Nicméně zde jsme utrpěli porážku 3:5 a
končíme tak na krásném šestém místě s náskokem 12 bodů a 2 míst na náš
C-tým vedený inženýrem Kalhousem. Pokud kapitán Svítil bude chtít doplnit
podrobnosti, ačkoli je mi známo, že po své partii zdrhnul domů na oběd i s několika
dalšími hráči, kteří také skončili, bude jeho část článku určitě vítána. Já vám
již přeji pouze krásné, úspěšné léto a mnoho příjemných zážitků!
Jan Fiala
Žádné komentáře:
Okomentovat