Ještě než se dostanu k hlavnímu
tématu této další reportáže, kterou se budu snažit pravidelně aktualizovat až
do konce turnaje, rád bych poděkoval pravidelným čtenářům tohoto webu. Za
posledních několik let, co píšu na tento blog, mi korespondenčně, ale také v
osobním kontaktu nebo jako vzkaz přes prostředníky, a to nejen z Pardubic,
přišlo spoustu pozitivních ohlasů na moje články. Nečekal bych, že si tolik z
vás najde několikrát do měsíce čas, abyste si přečetli moje střípky z klubových
zápasů. Chválíte mi v mnoha případech moje jazykové obraty a schopnost vyjádřit
myšlenku, ale také dosti často mou prostořekost/přidrzlost a někdy až hraniční,
například ironicky znějící, poznámky nejen k některým mým šachovým kolegům, ale
také třeba k naší hrací místnosti. Psaní těchto miniliterárních satirických
dílek beru jako zábavu, bez které by mě to tady na tom světě prostě nebavilo.
Všech svých spoluhráčů z klubu a práce, kterou pro nás vykonávají, si však
nesmírně vážím, protože to jsou do jednoho moc fajn lidi a dělají nejen pro mě
mnoho. Vše co píšu, tak píšu hlavně pro pobavení vás, kterým se moje práce a
ukázka i neformální stránky našeho klubu líbí a jako amatérského pisálka mě
vaše milé reakce moc těší. Děkuji vám!
Úvod číslo
1 bychom měli za sebou a nyní se již můžeme vrhnout po hlavě do úvodu číslo 2 a
k prvnímu šachovému turnaji nové sezóny 2020/2021. Kvůli koronavirové krizi se
31. ročník pardubického festivalu šachu a her Czech open posunul z tradičního
červencového data na časový úsek v druhé polovině září, kdy již většina z nás
chodí do školy/do práce. Někteří z nás holt školu tzv. skipnout mohou, jiní
mají tu smůlu, že chodí už do práce. I tak jsme do prvního turnaje (,,E“) ve
vážných partiích čtyřčlenných družstev dokázali sestavit a vyslat dvě družstva.
Naše Áčko je v následujícím složení: Jan Fiala - Jakub Joukl - Martin Joukl -
Paul Kvapil - Stanley Kvapil a naše Béčko se poskládalo takto: Radek Svítil -
Filip Štekl - Václav Seidl - Adriana Píšová - Miroslav Kalhous - Jaroslav
Macek. Na startovní listině nám patří velmi krásné poslední a předpředposlední
místo, takže takříkajíc, můžeme pouze překvapit. V turnaji ale můžeme narazit
na další známé rapidovské tváře. Například Adam Ret s Ondrou Krausem hrají za
tým Beatnici a trenér Jiří Hon s kapitánem našeho real Áčka Tomášem Veselým
hrají za tým ŠK Bohemia Pardubice A.
17. září 2020
Již v
10:00 jsem byl povolán do pardubického Ideonu, kde se celý turnaj odehrává, a
kam jsem byl dvěma učiteli matematiky Mgr. Josefem Sýkorou a Mgr. Radkem
Svítilem odeslán právě místo mých hodin matematiky (jestli neodmaturuji, tak
vím proč), abych naše družstva zaktivizoval. Tento proces proběhl v pořádku, a
tak jsme mohli v klidu a spokojeni v 17:00 nastoupit k našim prvním zápasům. Že
to proběhlo v klidu a v pohodě, tomu byste neuvěřili, ne? Tým „B“ dostal VOLNO
a tedy dva body zdarma, takže zde to celkem v klidu proběhlo a celý tým se hned
mohl odebrat do svých domovů. Moje Áčko to mělo výrazně dramatičtější.
Nejmenovaní dva vysokoškoláci, kteří maturovali se samými jedničkami, a kteří
hrají nejmenovanou druhou a třetí šachovnici, mi 10 minut před začátkem kola
zavolali, že v té Čez aréně to na šachy moc nevypadá. Údajně tam místo šachistů
našli A-tým hokejistů a marně tu hledají stoly s šachovnicemi. Inu nebudu lhát,
nahlas jsem se rozesmál, protože tohle se mi ještě nestalo. Paul Kvapil byl ale
vzorně na svém místě, takže alespoň polovina týmu splnila, co se od nás
očekávalo.
Nechápu, jak to s jejich známkou z tělocviku dokázali,
nicméně přesně ve chvíli, kdy se mačkali hodiny poprvé, tak oba bratři zasedli
ke stolům a bylo to přesně 10 minut před příchodem našich soupeřů. Pan rozhodčí
nás ale uklidňoval, že tým Merlin Lezajsk je již na cestě, že prý údajně pouze
nepočítali s tím, že vlaky jezdí po našich kolejích. Pro každého z nás to byl
složitý zápas. Já jsem na první desce započal boj s ukrajinským GM (2488),
bratři Jouklové dostali za úkol zničit dva hráče 1900 a Paul hráče s Elo
ratingem 1500.
Nezačali jsme vyloženě zle. Já jsem přežil zahájení a dostal
se do velmi pěkné střední hry, ve které došlo na rozdílné rošády, což znamená
přímý útok na krále. Mlaskal jsem si a zápas jsem si užíval, navíc bez tlaku,
že musím uhrát nějaké body. Bratři Jouklové se dostali po divokých zahájeních
do vyrovnaných pozic a Paul statečně vzdoroval svému soupeři pouze s pěšcem a
poté s figurou méně. Bohužel po hodině a půl byl jeho vzdor marný a partii
prohrál. U tohoto okamžiku jsem si do partiáře zaznamenal zkratku H.O.N., která
značí, že se Paul odebral ke kázání s vousatým trenérem. O další hodinu později
prohrál svůj zápas i Martin Joukl, který nezvládl věžovku 5 proti 5 a stav byl
rázem 0:2. Já jsem obětoval kvalitu a vznikla koncovka, kde jsem měl dámu proti
věži a jezdci, přičemž soupeř měl volného pěšce. Až do tahu Dh3, který mě bude
ještě dlouho strašit, to byla remíza, ale tímto tahem jsem svou pozici do***al.
No nevadí, Jakub nakonec prohrál také, takže jsme dostali polsko-ukrajinský
Világoš 0:4. Příjemným překvapením prvního kola byl úžasný výkon Ondry
Krause, který dokázal porazit hráče s Elem 2450! Takže i přes naši prohru 0:4
si myslím, že se jako klub nemusíme za náš celkový výkon stydět. Celkově tedy
po prvním hracím dni A-0/0, B-2/0.
18. září 2020
V druhém
kole, které se hrálo od 10:00, se situace otočila. Po včerejší prohře 0:4 se na
nás usmálo z nasazovací listiny VOLNO, takže jsem si v klidu mohl napsat
písemnou práci ze zeměpisu, kterou jsem, světě div se, napsal na jedničku! Samochvála
smrdí, ale jsem šikulka :)). O ranních událostech by měl asi pár řádků dopsat
kapitán Svítil, protože jediné, co mě na výsledkové listině překvapilo, byl
skvělý výkon čerstvého účastníka přeboru republiky do 10 let, Vendy Seidla,
který remizoval s hráčem s Elem necelých 2100. To považuji za výsledek kola! Co
mohu dodat je, že tým B prohrál ve druhém kole výsledkem 1:3. Zkuste si
tipnout, kdo uhrál ze sestavy: Štekl-Píšová-Kalhous ten další půlbod. Soupeře
tohoto hráče ta partie prý nebavila a nabídku remízy přijal.
Odpoledne v 16:00 se odehrálo 3. kolo, kde jsme již nastoupili všichni.
Trochu to připomínalo takové malé Rapidderby, protože Áčko hrálo proti týmu ŠK
Bohemia Pardubice, kde hraje Tomáš Veselý a Béčko hrálo s týmem Beatníci, kde
hraje Adam Ret a Ondra Kraus. Pro toto kolo je také důležité říct, že pan
trenér Hon ani nyní neodehrál partii za Bohemii Pardubice, nýbrž holdoval své
zálibě obcházení našich partií a komentování toho, jak to hrajeme (pointa
teprve přijde). Co se týče předpokládané výkonnosti, v ani jednom případě jsme
nebyli favorité. Partie jsme však kvalitně rozehráli a po necelých 2 hodinách
jsem uzavřel remízu s kapitánem našeho real-A družstva Tomášem Veselým. Partie
byla přibližně vyrovnaná a využili jsme politiku trenéra Hona - "Přece
nebudu porážet vlastní hráče". Sám trenér Hon s budoucím GM trenérem Janem
Jankem měli k uzavřené remíze své námitky, všechny ale byly Tomášem vyvráceny a
remíza se tak stala akceptovatelnou. Na druhé šachovnici hrál Kuba Joukl a s
neméně kvalitním hráčem získal ne/výhodu věže proti dvěma figurám a partii
úspěšně dokázal zremizovat. 1:1 a rodila se šance na úspěch. Poté prohrál Paul
Kvapil, který přišel o dámu a následně dostal mat. To nás ale nemuselo tolik
mrzet, protože Martin Joukl měl proti velkému hráči týmu Bohemia Pardubice,
Pavlu Daňkovi, několik pěšců a figuru navíc. Zkušeně si nenechal dát věčný šach
a partii nakonec s dámou více vyhrál. Překvapivě jsme tak obrali o body
silnější družstvo a vysloužili jsme si pochvalu od trenéra Hona (pointa pomalu
přichází).
S týmem
"B" to vypadalo výrazně bleději. Postupně všichni popadali jako
hrušky a nakonec podlehli Beatníkům 0:4. (Pointa je tady) Po partii Radka
Svítila s Adámkem Retem se trenér Hon rozhodl, že udělí kázání i Radkovi,
naneštěstí u toho ale překročil hlukový limit a všímavý rozhodčí se tak vydal
za ním. Upozornil ho na hlasitost jeho hlasu a podotkl, že musí mít určitě
velké Elo, když si může dovolit chodit od stolu ke stolu a radit všem, co měli
v daných pozicích zahrát. Po druhém hracím dni je tak naše skóre: A-3/4, B-2/3
19. září 2020
V 10 hodin
ráno se odehrálo již 4. kolo, které bylo opět pro spoustu z nás velmi těžké. Já
jsem měl poměřit síly s FM (2300), vedle mě Kuba Joukl s WIM (2200) a Martin
Joukl pouze se slečnou bez titulu a slabými 1900. Paul Kvapil ale zažil zápas s
Elově největším rozdílem, když měl porazit hráče, který má o 800 bodů víc než
on sám. Naši kolegové z Béčka na tom byli o něco lépe, ale jejich výsledek 0:4
mluví za vše. Opět bych poprosil pana učitele Svítila, když by měl zájem o
doplnění podrobností k zápasu.
Jak již
bývá zvykem, tak naši soupeři se k zápasu dostavili o něco později, tentokrát
pouze o 3 minuty, což je ze všech soupeřů nejlepší výkon. Jelikož jsme všichni
kvalitní hráči, tak zahájení jsme jakž takž přežili a první partie, která
skončila, byla na čtvrté desce. Paul Kvapil se s takto kvalitním hráčem dostal
do koncovky s černopolnými střelci, kde měl pouze o jednoho pěšce méně. I to je
myslím na hráče 1029 velmi dobrý výkon. Jeho zkušený soupeř ale partii vyhrál.
Nezbývá nic než věřit, že mu to Paul jednoho dne vrátí i s úroky. Jako druhý
jsem po 3 hodinách dohrál já. Partie mě těžce nebavila, protože jsem celou dobu
stál o něco hůř a šrouby se tak pomalu a nudně utahovali, že jsem mohl se ctí
vzdát právě až po třech hodinách. Soupeř hrál poměrně přesně a bezpečně na
jistou výhru. A tak to má vypadat. Zbýval boj bratří Jouklů proti dvěma krásným
slečnám. To jim samozřejmě nezávidím, protože každý heterošachista ví, že hrát
proti podobně starým dívkám je prostě vždycky nepříjemné. Martin se s touto
úlohou popasoval o něco lépe a po zisku dvou pěšců, stylem "hrát na
pastičky", v partii zvítězil. Jakub se ale asi moc zakoukal do WIM a
gentlemansky jí nechal plný bodový zisk. Možná také proto, že poslední tahy
hrál doslova na 5 sekundách. Konečné skóre zápasu je tak 1:3 ve prospěch našich
soupeřů "ŠK Utopia".
Dali jsme
si obídek a opět jsme se sešli v pardubickém Ideonu k 5. kolu turnaje E.
Tentokrát nás čekal D-tým šachového klubu Vyšehrad a nutno dodat, že za oněch 5
kol (nepočítaje VOLNO), to byli naši nejlehčí soupeři. Béčko dostalo losem tým
ŠK Bohemia Pardubice B, na které opět nestačili a prohráli opět poměrem 0:4.
Jsou to tvrdě vydřené zkušenosti, ale jak říká náš moudrý učitel Sýkora
"Prohrami se člověk učí". Tentokrát jsem moc nesledoval partie mých
spoluhráčů, pouze jsem zaregistroval, že Paul ztratil pár pěšců a figurku,
načež partii přesně po 2 hodinách prohrál. Martin Joukl se dostal do velmi
pěkné koňské koncovky s pěšcem méně, kterou nakonec málem vyhrál. Nakonec se
však oba soupeři dohodli smířlivě na remízu. Následovala moje další prohra. Po
celkem slušně rozehrané partii, kdy jsem sice měl iniciativu, pozici jsem však
měl o něco málo horší, jsem se dostal po dvou nepřesných tazích pod velký
matový útok, který vyvrcholil ztrátou figury a mojí rezignací. Za stavu 2,5:0,5
se na remíze dohodl Kuba a opět je tedy skóre 1:3. Říkáte si, že dnes jako by
neexistoval šachový počítač H.O.N.? Náš vousatý trenér dnes odehrál dva složité
zápasy, v nichž na čtvrté šachovnici uhrál 1,5 bodu ze 2, což je poměrně
solidní výkon. Zítra poprvé uvidíme na scéně pana učitele Jaroslava Macka,
který nahradí naší "malou Píšovou"!
20. záři 2020
Zase
neděle a zase brzké vstávání. Tomu, kdo vymyslel, že se šesté kolo bude hrát v
8 ráno, tomu bych fakt dal nobelovku a určitě ne tu za mír. No nic, jsou hráči,
kteří vstávali s odporem jako třeba já nebo Martin Joukl. Ten se zkoušel
vymluvit stylem, že by mohl místo něj nastoupit Stanley, ale to mu u mě
neprošlo. Pak jsou tací, kteří vstávali zodpovědně bez výmluv - třeba Kuba
Joukl. No a pak jsou hráči jako Paul Kvapil, který se mě v 10:00 zeptal, v
kolik že se to mělo hrát. No nevadí, stav byl tedy bez boje 0:1, ale Paul se
mohl jít do 14:00 ještě dospat. Nebudu to moc prodlužovat, protože v podstatě
není o čem hovořit - nebýt remízy Kuby Joukla v remízové věžovce, tak to bylo
0:4. Martin podlehl těžkému matovému útoku asi po hodině a půl hry. Situace na
mojí šachovnici byla velmi podobná, jen s tím rozdílem, že já se matovému útoku
se štěstím ubránil stylem, že jsem tahal Vf-e8 a Ve8-f8 asi 10 tahů a čekal, co
soupeř vymyslí. Nakonec jsme přešli do vyrovnané věžové koncovky s 5 pěšci,
kterou jsem úspěšně prohrál. Prostě plácal. Co se týká Béčka, tak zde se naplno
projevila posila pana učitele Macka, který jako jediný z týmu vyhrál a zajistil
tak příznivější stav 1:3.
Po křupavém
kuřátku následovalo poslední kolo, kde nám los přinesl ryze dámský tým
"Letuška", kde byly dívky/ženy každého věku. Paul Kvapil, který
tentokrát přišel včas, po 30 minutách partii, s velmi podobně starou dívkou a s
velmi podobnými brejličkami jako nosí on sám, prohrál. Zřejmě soupeřku nechal
gentlemansky vyhrát a pak se u mě vymluvil na únavu. Při pohledu na Martinovu
partii, jak opět dostává matovou nakládačku, mi bylo také trochu smutno a po
chvíli už byl zase stav 0:2. Na první desce se odehrála mezi mnou a opět
podobně starou soupeřkou královská indická, která dopadla lépe pro mou
soupeřku, takže z 6 partií mám krásný půlbod. Navzdory tomu jsem s výkonem ve 4
ze 6 partií dostatečně spokojen, protože nechybělo málo k překvapení s daleko
lepšími hráči než za jakého jsem podle Ela považován já. Po konci mé partie mě
přišel navštívit FM Tomáš Bóryš - chcete-li Tomáš Ludvík, a požehnal našemu
výbornému výkonu. Jakub Joukl nakonec díky Tomášovi klasicky uhrál remízu, ale na
vítězství to ani zdaleka samozřejmě nestačilo. Béčko si vedlo daleko lépe -
všichni kromě Filipa Štekla ve svých partiích zvítězili, a tak nás v tabulce o
bod přeskočili. Je vidět, že pan Macek má na tým blahodárné účinky. Rapid
Pardubice A tak končí na 51. místě a Rapid Pardubice B na místě 50.. Nasazovací
čísla jsme měli 52 a 53, takže jsme zkrátka dobří!
Jan Fiala
Žádné komentáře:
Okomentovat