Prosincová Polička a nadělování bodů soupeřům v KPII

 

Prosincové shrnutí bude o něco kratší, jelikož se hrálo pouze jedno kolo KPI a jedno kolo KPII, tak to snad půjde rychle od ruky. Nepochybně by mi pomohlo, kdybych i u psaní diplomové práce dohnal dva měsíce flákání ve dvou dnech, ale na to se asi nedá spoléhat. No nic, začneme u KPI – 7. prosince jsme doma, v salónku restaurace Pernštejnka, přivítali Poličku a doufali jsme v plný bodový zisk. Sestavu jsme nabušili takovým způsobem, že i takový 1. Novoborský ŠK by s námi měl co dělat... a podle čeho se to pozná? Na soupisce figuruje v nejserióznějších situacích jméno špičkového českého sportovce, který pozastaví svou kariéru běžce mezi stromy a na pár nedělí v roce pomáhá bránit úspěšnost svého šachového klubu. Obvykle dohrává Ondra Macek jako poslední, v tuto neděli ale dohrál jako první. Nabídnuté remízce po asi hodince neodolal a šel se domů pilně připravovat, aby nedělal ani na akademické půdě ostudu svému jménu. Chválihodné! O pár minut později byla nabídnuta remíza na stole č. 1 – odmítnuta. O dalších pár minutek byla nabídnuta remíza na stole č. 1 – přijata. Nepochybně neřešitelná pozice holých králů, tak jak je v našich zápasech zvykem. Obě tyto partie měly 18 tahů. 1:1.

Další remízka přišla o dalších pár minut později, a to na stole č. 8. Radek Svítil odehrál dokonce 21 tahů a skóre zůstalo srovnané. Zajímavé na této partii bylo zejména to, že poté, co si v 15. a 16. tahu hráči vyměnili tahy s otazníkem, ukazoval počítač výhodu -2,3 pro Radka. I tak ale v nepřehledné pozici (V+S+J+J x V+V+S) volil Radek jistotní dělbu bodu – dle známého hesla pana Sýkory „Za družstvo můžeš vyhrát, ale nesmíš prohrát“. A koneckonců také dle hesla „Lepší půlka nežli nulka“. Na správnou stranu překlopil jazýček zápasu až Štěpán Soukup, který během asi 150 minut přežil vlastní smrt, získal figuru a dal elegantní mat. Jako průměrný pisálek a podprůměrný šachista ocením samozřejmě hlavně primitivní krásu závěru jakékoli partie místo většiny zajímavých myšlenek a obratů v jakékoli ze středních her. Proto první diagram z tohoto kola bude právě ze závěru partie Sodomka-Soukup:

Partie A. Sodomka (1911) - Š. Soukup (2003) (0-1), 28. Da8+ 

Zanedlouho byla uzavřena remíza i na 5. desce, kde Radim Vávra stihl za takto dlouhou dobu pouze 25 tahů a remízu uzavíral v mírně horší pozici (asi -0,7). Tahově to bylo o 7 více než kolegové Macek a Sýkora, tudíž snahu mu nelze odepřít. Navíc za příznivého stavu solidní výsledek! Po přibližně 4 hodinách od zahájení zápasu byla uzavřena remíza na 3. šachovnici, ale tento půlbod nám udělal, řekněme, smíšené pocity. Tomáš Veselý měl pozici po 28. tahu zcela vyhranou (#11), bohužel ve složité situaci a jistě i časovém presu udělal 29. tahem chybu, resp. nenašel nejlepší pokračování a z možnosti matu se stala nevýhoda -6,00. Olda Kastner však vzápětí udělal pár chybiček taktéž a skončilo to o 5 tahů později věčným šachem ze strany šachující černé Kastnerovic dámy -> 0,00. Na diagramu níže si můžete zkusit najít 11tahový mat, ke kterému nevedlo: 29. Jf8+? Sxf8 30. Dg2 Sg7 31. Dg6+ Kg8? 32. Vxh6 Kf8 33. Vh7? Dd3?? 34. Vxg7 Db1+ 35. Ke2 De4+ 36. Kd1 Db1+ 37. Ke2 De4+ 38. Kd1=.

Partie T. Veselý (1977) - O. Kastner (2024) (½:½), 28.... gxh6

Štěstí, které Tomášovi chybělo ke zvládnutí partie, se ale magicky teleportovalo na mou šachovnici, kde jsem po zbytečné a špatně provedené aktivitě dostal soupeřku do značné výhody, která vyústila v zisk kvality a pěšce. Po 27 tazích ukazoval počítač nevýhodu -6,2. Určitým zázrakem jsem však získal kvalitu zpět a přešel do horší koncovky (-2,0) s věží, jezdcem a dvěma pěšci proti věži, střelci a čtyřem pěšcům. No a určitým dalším zázrakem to skončilo vynucenou remízou v 63. tahu. Zisk kvality zpět vyobrazuje další diagram níže po tahu 30….Vc1?. Nebál bych se nazvat sám sebe pastičkářem, kterému to pro jednou omylem vyšlo. Nakonec jsem byl samozřejmě rád, ale cítil jsem, že to není moc spravedlivá remíza, což potvrzovalo zejména zklamání ve tváři paní Komárkové. Dá se na to snad jen říct: „Je to sport a omlouvám se.“

Partie J. Fiala (1802) - M. Komárková (1907) (½:½), 30.... Vc1? 

Za stavu 4:3 tak finišoval už jen Honza Smutný, který to měl v prohrané koncovce bez tří pěšců ale na zremizování hodně těžké a bohužel v 61. tahu musel partii vzdát. Osudnou se stala zřejmě chyba v 38. tahu, kdy soupeř po hezké kombinaci kvalitu, ač proti dvojici střelců. Kvalitu poté obětoval zpět a měl 2 pěšce do koncovky navíc. Diagram po 38.…g5? je opět níže a můžete hledat správné pokračování. Komu by se hledání nedařilo, máme v klubu hodně talentovaných dítek a ta jsou v komentářích připravena komukoli s hledáním pomoct. ;) Po přehazování štěstěny mezi týmy tak skončil zápas 4:4 a my bereme pouhý, avšak i tak cenný bod.

Partie L. Ptáček (2047) - J. Smutný (2081) (1-0), 38.... g5?

        Závěrem krátce k zápasům KPII. Béčko, i přes kontumační výhru na 8. šachovnici, podlehlo Chotěboři 2½:5½. Vítězně se mimo Martina Kvapila na osmičce zapsal do výsledkové listiny jen Honza Nešpůrek, který válcuje své soupeře zejména za suverénní E-tým pana Kalhouse v krajské soutěži. Sám kapitán Kalhous uhrál na sedmičce remízu a tím úspěchy Béčka končí. Céčko podlehlo stejným skóre 2½:5½ Zaječicím, přičemž vítězství zaznamenala pouze nová letošní posila – Petr Zelený. Půlbodíky přidal Radek Svítil, Jarda Macek a Ondra Kafka. To však na bodový zisk zdaleka nestačilo… asi jsem tam chyběl já. ;) Poslední dovětek si zapamatujte k lednovému článku. V prvním měsíci roku 2026 jsem byl totiž doslova nula a břídil. O tom ale opravdu až příště!

Jan Fiala