Novoroční klání KPI v zasněžené Chrudimi

 

            Naposledy jsem svůj článek skončil u naděje na přívětivé skóre v Chrudimi pátého dne nového roku 2025. Ač to byl vyrovnaný boj, nakonec jsme opět ostrouhali a pomalu se potápíme na dno tabulky krajského přeboru I. třídy. Jak jsme se ke konečnému stavu 5:3 z pohledu domácí Chrudimi vlastně dostali? Počátek ledna nám připravil nejen dobrodružství na 64 polích, ale také na tuzemských silnicích, kde se dle předpovědi měla právě 5. ledna v brzkém odpoledni vytvořit velmi zábavná věc, která dokáže proměnit obyčejnou cestu z Pardubic do Chrudimi ve výjimečný zážitek (čtěme: ledovka). Ráno jsme ještě po hrubé cestě plné příjemného tření ale vyrazili bezpečně na naše cesty. Jelikož je kapitán člověk, který má nezdravou rezervu všude kde může, mohli jsme již asi 20 minut před začátkem utkání sledovat doznívající souboj KS, který se v Chrudimi právě odehrával a kde Chrudim, na rozdíl od KPI, dostala solidně naloženo, a to ještě před začátkem našeho utkání. Následovaly krátké formality a utkání mohlo začít.

V Chrudimi nám v sestavě chyběl Tomáš Veselý, který měl narozeninové volno a držel nám palce z vyhřáté postýlky. A jistě i on za okny sledoval, jak se pomalu na pestrobarevnou městskou krajinu snáší zářivě bílá závěj zmrzlých sněhových vloček. Mezi tahy jsem střídavě sledoval tento meteorologický zázrak a doslova rapid-partii na šesté šachovnici, kde ani ne za hodinu došlo na pěšcovou koncovku. Tu zvládl lépe Honza Nešpůrek, který zde snad konečně nalezl ztracenou formu, a po přibližně 70 minutách zvítězil. Někde v této chvíli se místností ozvala melodie drsnějšího rázu z neznámého mobilního telefonu, ale jelikož se nikdo k tomuto prohřešku nepřiznal a nikdo neměl chuť situaci vyšetřovat, oba týmy se přes tento jev přenesly mlčením. Také byla na první šachovnici odmítnuta remíza našemu šachovému guru, který tak opět musel bojovat až do úplného konce. Po téměř 150 minutách skóre vyrovnal mladý pan rozhodčí z týmu Chrudimi, kterému útok na krále kolegy Joukla vyšel do puntíku a odčinil tak svou porážku z našeho prosincového setkání. Po odmítnutí remízy i na druhé šachovnici (tentokrát odmítnuta naším borcem) zůstával stav 1:1.

Obrat dokonala Chrudim během pár minut na páté šachovnici, kde se objevily staré dobré vidle a materiální nevýhoda nebyla slučitelná ani se smírným polovičatým řešením. K opětovnému vyrovnání přispěl na osmičce Jarda Macek, který má tuto sezónu ve vyšších soutěžích neskutečnou formu a žádný soupeř si před ním nemůže být ničím jistý. Po vyrovnané bitvě a možná v mírné výhodě jsem uzavřel, poměrně již tradičně, remízu, která však byla pouze jakousi labutí písní pro nerozhodný stav. Svoje zápasy zanedlouho prohráli jak velký guru, tak Kuba Nešpůrek na třetí šachovnici, navíc cestu k vítězství nenašel ani Honza Smutný, který na dvojce remízu odmítl (nakonec mu ale stejně jiné řešení nezbylo), a bylo rozhodnuto! Konečný stav 5:3 a již jsme se pod minimální povolenou rychlostí mohli vydat po zasněžené cestě na cestu zpět domů. Jak se říká: „Hlavně že jsme zdraví“!

Závěrečná kola KPI a KPII roku 2024

 

            Množství studijních povinností se před zápočtovým týdnem zaznamenává ve zvýšených hodnotách, tudíž jsem psaní článku odsunul na poslední kolej. Nahromadilo se však tolik zápasů, že i během Vánoc jsem psaní odkládal dál a dál a nyní bych tedy měl podrobně vyprávět zejména o zápasu KPI ŠK Rapid Pardubice x ŠK Ústí nad Orlicí A (08.12.2024), ale také o zápasech KPII ŠK Rapid Pardubice C x ŠO Hlinsko (01.12.2024) a TJ ŠO Chrudim B x ŠK Rapid Pardubice C (15.12.2024). Jsem ale taková megamysl, abych si pamatoval detaily jednotlivých zápasů? Pojďme si spojit jednotlivé útržky, které evidentně stály za zapamatování.

Chronologicky prvním zápasem v řadě bylo na začátku prosince klání s Hlinskem. Na první dobrou se mi vybaví 2 věci: dosluhující knír Michala Ročňáka, který stejně jako já podporuje listopadový Movember, a pan Londin, který nehraje Londýn. Po hlubším uvážení se mi vybaví stresová situace, kdy moje holá tvář po oholení kníru musela za stavu 3,5:3,5 bojovat na minutě v nepřehledné pozici plné jedu o vítězství nebo alespoň dělbu bodů. Vyhranou pozici jsem v časovce zahodil, téměř jsem dovolil udělení matu mému králi, a nakonec vše vyměnil a nabídl remízu. Soupeř po řečnické otázce do publika, na níž přišla rezolutní odpověď jednoho z přihlížejících: „Jo“, remízu přijal a zápas skončil 4:4. Později jsem pochytil, že výsledky a pocity z průběhů partií se neshodovaly ve více případech a individuální nespokojenosti z výkonů a konečných výsledků tak byly nakonec vesmírně vyváženy asi spravedlivou remízou 4:4. Z našich výkonů bych vyzdvihl zejména vítězství našeho kapitána Filipa Bunčka, který právě tímto výsledkem nastavil skóre 3,5:3,5 a udržel šanci na zisk plného počtu bodů. Vítězství ale také urval Kuba Joukl, který stále umí své soupeře něčím překvapit!

Druhým v pořadí byl zápas KPI proti vedoucímu týmu tabulky z Ústí nad Orlicí. Na co si vzpomínám zde? Tak jednoznačně na to, že jsem v krajských soutěžích, potažmo v 2. lize poprvé od 04.02.2024 prohrál, a co hůře, přerušil jsem svou osmizápasovou sérii remíz, která započala 07.04.2024 v zápase proti Kutné Hoře (mezi poslední porážkou a první remízou jsem stihl zvítězit nad jedním z pravidelných čtenářů mých článků, kterého tímto srdečně zdravím). Prohra to byla ale zasloužená a celkový výsledek 3:5 ve prospěch Ústí asi nakonec také. Někteří z nás hráli špatně, jiní hráli dobře až do doby, kdy měli zvítězit, a jiní se o vítězství rozhodli do poslední chvíle ani nebojovat. Jediným skutečným světlem v tomto zápase byla výhra Honzy Smutného, který nám dal po porážce na 4. šachovnici ještě naději a srovnal stav na 1,5:1,5 – můžete si tipnout (klidně veřejně do komentářů), kdo uzavřel remízu po přibližně 90 minutách a patří mu ten půlbodík. Malá nápověda – výhoda v partii oscilovala od -0,1 do +0,1 a samotná partie měla 20 tahů. Osobní pochvalu kapitána dostal ale mimo Honzy ještě Matěj Prokop, který bojoval i v tutové remíze o vítězství, a to proto, že ho tým potřeboval. Když ale partie nedopadla v náš prospěch ani na druhé šachovnici, již nebylo nutné takto „přes závit“ tlačit a remízu uzavřel. Po čtyřech kolech KPI tak máme pouhé 3 body a po zralé úvaze tak již našim cílem není postup do 2. ligy, ale skromné jedno místo pod postupovou pozicí.

Nejživěji v paměti bych měl mít poslední předvánoční zápas v Chrudimi, kde více než hladký průběh (vítězství 1,5:6,5) v mé mysli zůstává kostrbatý proces shánění hráčů pro tento zápas. Motivaci hrát v čase předvánočním převažovaly např. běžky, pečení cukroví či výlet se skautským oddílem, nicméně po dlouhých vyjednáváních se jelo pouze na skautský výlet a zbytek aktivit se musel vzhledem k prázdné soupisce odložit. Toto téma by vydalo na samostatný článek (úvaha na téma „Pečení cukroví, základ naší kultury“ má aktuálně něco kolem 1100 slov), ale jeho vytvoření není předmětem mého zájmu. Každopádně rozhodnutí kapitána, resp. jeho zástupce o prioritách „výmluv“ se musí respektovat a svými rozhodnutími odvedl dobrou práci, která vedla k úspěchu celého týmu. Z šachového hlediska se výsledek rodil poměrně jednoznačně jedním vítězstvím za druhým a za rozhodnutého se uzavřelo několik remíz a jelo se domů. Závěrem mi nezbývá než popřát vám, čtenářům, vše nejlepší do Nového roku, spoustu profesních i šachových úspěchů a již tuto neděli se v rámci KPI vracíme do Chrudimi, která nám bude chtít porážku z KPII oplatit. Buďte s námi!

Jan Fiala

Třetí kola ve znamení těsných výsledků – dobrých i špatných

              Někdy vám štěstí přeje více, někdy zase méně… takový už je život i šach! V posledních dvou nedělích se štěstí smálo spíše na soupeře, ale jednu výhru ve vyšších soutěžích jsme přece jen utrpěli. Opět nejprve rychlý exkurz do krajského přeboru II. třídy, než se dostanu k urputnému boji v KPI s šachisty z Litomyšle. Naše Béčko, které je Béčkem spíše na zmatení soupeřů, podlehlo krajanům z týmu Gasco Pardubice B (3:5), a jelikož jsem nebyl osobně přítomen, nemohu říct, jak se výsledek rodil. Každopádně předpokládám, že rozbité okno na chodbě a přestěhované stoly v hrací místnosti jsou jednoznačným důkazem o drastičnosti tohoto pardubického derby. Koneckonců, jak jinak by mohl vypadat boj jako Janko-Stoček (½) nebo Hon-Krejčí (1:0), že? Inženýr Kalhous tedy rozumně dělal raději pouze rozhodčího, kdyby se zápas náhle vyhrotil a začalo se to mydlit i mimo 64 polí, aby mohl bleskurychle zakročit.

              Céčko se pro změnu vydalo na výlet, oproti Lanškrounu, do značně bližších Hájko… eh, už zase… Zaječic. Výsledek 3,5:4,5, ve prospěch nás jako hostujícího týmu, je výsledkem značně oslabené zadní části hracího pole domácích. Tam jsme zaznamenali úspěch v podobě výsledku 0:3. Velký učitel Sýkora, nebo, jak jsem se v neděli dozvěděl, někdy nazývaný jako Josífek Křížek, zakončil svou partii v 13. tahu, rychle a tradičně remízou. To v jeho střetnutích s panem Jiřím Hájkem není kdejakou vzácností. Asi o minutu později byla remíza v 13. tahu nabídnuta o šachovnici vedle i mně, a jelikož jsem měl horší pozici, vzor v učiteli a touhu být doma na oběd, tak jsem ji přijal. Konečný půlbod přidal heroickým výkonem zastupující kapitán Radek Svítil a výhra byla na světě – byl to krásný 17. listopad!

              Bohužel, jak těsně jsme v Zaječicích vyhráli, tak stejně těsně jsme doma s Litomyšlí prohráli. Den začal optimisticky pohledem na simultánku pana trenéra Hona, na jehož dobovou fotografii si jistě pamatujete z mých předchozích článků. Jednalo se také o poslední kolo v Movemberu 2024, takže proběhla ještě společná fotografie se známým pardubickým kníračem Honzou Nešpůrkem a pomalu se mohlo začít hrát. Přibližně v době, kdy maminky nalévají polévku u nedělního oběda prohrál s bílými barvami výše zmíněný knírač, který svou formu v letošní sezóně zatím marně hledá. Neházeli jsme však ještě střelce do žita, protože již asi hodinu měl Matěj Prokop ve své partii po obrovské chybě soupeře jednu lehkou figurku navíc a v podstatě se čekalo na chvíli, kdy soupeř partii vzdá. S tímto aktem však čekal ještě několik dalších desítek minut, aby nedemotivoval své družstvo a dával jim stále naději, že, ač často nikdo u partie nebyl, ji ještě zvrátí.

              Mezi porážkou na sedmé šachovnici a vítězstvím na šesté šachovnici se tak stihlo ještě dokončit několik her. Remízu proti rozběhnutému, a zaplaťpánbůh zastavenému pěšci na prázdném křídle vyválčil Tomáš Veselý a o nějakých 10 minut později zvítězil Honza Smutný na šachovnici sousední, tedy třetí. Pak již byl podepsán nevyvratitelný soud nad osudem partie Matěje Prokopa a za přibližně čtvrthodinku vyrovnal střetnutí Martin Joukl, možná lépe řečeno jeho soupeř, který přijal rezignaci po ztrátě jezdce, v už tak nedobré pozici. Stav byl 2,5:2,5 a dle nedokončených her jsme předpokládali (nebo spíše věřili), že výsledek směřuje minimálně k remíze 4:4. Za chvíli dle tohoto předpokladu prohrál Josífek Křížek, nikoli však tradiční remízový Křížek, ale spíše, v tomto případě, Křížek téměř hřbitovní pro týmové skóre. K výhře 4,5:3,5 by byly totiž potřeba celé 2 body z obou partií a to sice nebylo nesplnitelné, ale značně obtížné.

              Kdo jiný by měl zařídit remízu než hráč, který v letošní sezóně ještě jiný výsledek nezaznamenal – tedy moje maličkost, která hrdě před sezónou prohlašovala, že se pokusí hrát vítězné šachy. Ač jsem se snažil sebevíc, tak ani bílé barvy a pěšec navíc ve střelcové koncovce zkrátka k celému bodu nevedly. Přihlížející byli tedy toho názoru, že má koncovka vítězná byla, ale po skončení partie se v analýze ukázalo, že to tak snadné, jak to původně vypadalo, nebylo. Za stavu 3:4 se tedy bojovalo alespoň o onu remízu. O celý bod z partie se přetahoval Jakub Nešpůrek, a to ve velmi nepřehledné pozici neuvěřitelných 93 tahů a celkem 5,5 hodiny! Bohužel figury s pár pěšci navíc si proti věži a střelci neporadily a na šachovnici mimo krále zůstalo jen pár zubožených figurek neschopných dát smrtící KO. Byla to tím pádem remíza, ale tím pádem to remíza nebyla. Těmito slovy končí příběh těsného utkání, kde kompletní bodová ztráta trochu mrzí. Za dva týdny nás čeká aktuální lídr soutěže, Áčko z Ústí nad Orlicí, takže to bude určitě slušná řežba… ať už v jakémkoli smyslu, respektive v jakémkoli poměru řezaných. Držte palce!

Jan Fiala

Druhá kola: Demolice Bohemky a těsné vítězství nad oslabeným Lanškrounem

 

              Dva týdny uběhly jako Ondra a naše týmy v druhých kolech soutěží KPII a KPI zaznamenaly nejvyšší možný bodový zisk, tedy 6 bodů z 6 – Kalhousovo Béčko sice vyhrálo, ale za volnou neděli se body bohužel nerozdávají. I tak je to ale velmi příjemné vítězství, zejména pro samotný tým s tímto příznivým losem. Každopádně takto úspěšné dva týdny za sebou pamatuje snad ještě pták Dodo, protože v minulé sezóně jsme si těch vítězství moc neužili (v 2. lize suverénní 0 a poslední místo, v KPI místo předposlední, i tak sestupové, a neméně suverénních 5 bodů). Já sám pamatuji poslední vítězný zápas 19.11.2023, shodou okolností v derby v KPII za Rapid Pardubice C proti Rapid Pardubice D. Výhra tehdy měla podobu stavu 5,5:2,5, kdy jediný celý bod Déčka vybojovala klubová legenda Jan Janko. Věřím, že kdyby nosil nějaký dres, tak jej, po skončení kariéry, v klubu vyvěsíme ke stropu!

              Chronologicky prvním zápasem byl souboj v KPII s týmem ŠK Bohemia Pardubice B. V této soutěži jsem jen řadovým vojákem na druhé šachovnici, tudíž není sáhodlouhá reportáž v mé primární kompetenci. Shrnu tento zápas tedy pouze stručně. Remízu uzavřeli ti, od nichž se to čekalo nejvíc, tedy Sýkora, Fiala a oba bratři Jouklové. Tam to snad ani nemohlo dopadnout jinak, ač první pokus nabídnout remízu byl panu Sýkorovi odmítnut! Bojovat musel až do konce! Zbytek hracího pole hrdinně zvítězil včetně nového kapitána v našich řadách – Filipa nebo Martina, kdoví, oba vypadají přece stejně. Konečný stav tak byl 6:2. Když už jsem u osobních vzpomínek, tak poslední vítězství za 6 a více bodů, u kterého jsem byl, se datuje do sezóny 2021/2022, konkrétně 06.02.2022, kdy jsme v KPI porazili Sokol Zaječice 7,5:0,5 (v předchozím zápase jsme 6:2 porazili Svitavy).

              A teď již k tomu slavnému vítězství Áčka po více než jedné celé sezóně. Cestu do Lanškrouna, krásného města, které je ale vzdušnou čarou 61 km daleko, jsme absolvovali (všichni s nadšením) ve dvou skupinách. Zkušenější část týmu jsme vyslali automobilem a my, mladí šachisté, označovaní někdy jako "Sýkorova naděje", "Sýkorova elita" nebo případně "Sýkorova jelita" jsme jeli, vyjma úkoly dělajícího Martina Joukla, vlakem. V názvech máme sice přivlastňovací přídavné jméno „Sýkorova“, ale každý ví, že nás přece trénuje trenér Hon. Cestovala s námi i duševní podpora jednoho z hráčů (toho co uběhne závod v lese rychle jako dva týdny), slečna Adéla. Malá poznámka pro budoucí generace – studentská sleva ve vlaku platí pouze, pokud máte u sebe ISIC. Zdravím tímto Jakuba!

              Procházka z nádraží byla více než příjemná a v 10 hodin se začalo hrát. Nutno před začátkem poznamenat, že družstvo soupeřů bylo značně oslabeno a na první šachovnici hrál až jejich pátý nasazený. Předpokládám, že Honza Jiroušek se asi zasekl někde ve dveřích nebo tak něco a nemohl se dostavit. Začal zápas a dlouho se nic zásadního nedělo, vyjma toho, že Kuba Joukl získal kvalitu na poslední šachovnici a celkový pohled na zápas byl prozatím příjemně růžový. Dvě a půl hodiny utekly jako podporovaný slečnou Adélou a stav se změnil na 1:0 v náš prospěch. Na sedmé šachovnici první bod vybojoval náš předseda Zdeněk Seidl. I přes rozseknuté čelo dokázal jako řidič dopravit polovinu družiny do Lanškrouna a zpět, a ještě získal první bod, přičemž dokázal odolávat i nabídkám remízy – neuvěřitelný výkon!

Asi o 20 minut později bylo ale opět srovnáno, protože divočinu na druhé šachovnici nezvládl dlouholetý kapitán Tomáš Veselý. Pokoušel se sice ještě postavit dámu z výrazně postoupených pěšců, ale bohužel tyto snahy vyzněly naprázdno. Za dalších 15 minut souběžně zvítězil učitel Sýkora a student Prokop – stav 3:1 vypadal již poměrně nadějně. Kvalitu navíc za dalších 5 minut však definitivně neudržel Kuba (není divu, když chodí králem dopředu, kdy nemá) a bylo zaděláno na závěrečné drama. O minutku později mi byla nabídnuta remíza v koncovce po zajímavé partii, v níž jsme se soupeřem své šance v různých částech trestuhodně zahodily (De3?? (-5 -> 0,00) – pozn. redakce). Vzhledem k tomu, že jsem měl přehled o dění na třetí a čtvrté šachovnici, tak jsem s přijetím remízy neváhal a vyhlížel stav 4,5:3,5.

Mé tušení se přibližně do další hodiny naplnilo. Ten příšerný paskvil na trojce bych nechtěl hrát ani za jednu stranu a šikovnější v něm byla kapitánka domácího družstva. Stav 3,5:3,5 ale definitivně překlopil na naši stranu Ondra Macek, který výhodu volného pěšce dokonale využil v nervy drásající časovce. Mám takové malé tušení, že to bylo také tou duševní podporou. Ondrovy nedocenitelné služby a vítězné naladění mysli nám teď bude nějakou dobu opět scházet, ale přivezli jsme si do Pardubic velmi cenné 3 body a snad získané sebevědomí přetavíme i bez tohoto klíčového hráče v body i za 14 dní proti Litomyšli!

Jan Fiala

1. kolo KPI: ŠK Rapid Pardubice - TJ Sokol Zaječice

 

           Pilování soupisek, nařizování hodin, revize figurek a další předsezónní činnosti, to vše vyvrcholilo tuto neděli, 20.10.2024, před začátkem prvního kola KPI. Poslední nedostatky byly odstraněny a mohl začít očekávaný souboj našeho Rapidu proti týmu TJ Sokol Hájko…Zaječice. Soupeři přijeli v téměř plné sestavě, tudíž se očekával tuhý boj. Onu část neděle před zahájením první partie jsem považoval za bezchybnou až do chvíle, kdy jsem zjistil, že v kuchyňce, kam jsem hosty nalákal na možnost čaje a kávy, tyto ceněné komodity schází. To se ale jistě může stát i v lepších klubech, ne?

              Po úvodním slovu se ale již mohlo začít a v 10:02 padl zahajovací výstřel. Dlouhé a nekončící ticho přerušovalo pouze vytrvalé chvění muších křídel a narážení tohoto značně otravného hmyzu do okenních žaluzií. Když se tento balzám na duší ozýval již asi 105. minutu, vyrušila nás z koncentrace dvě, polohlasem vyřčená slova „Nabízím remízu.“ Znalci místních poměrů jistojistě odhadnou, odkud se tato slova mohla linout. Naneštěstí se ale pocit naší jedničky Josefa Sýkory, že se útoku na krále ubránil, ukázal jako neopodstatněný a již za další půlhodinu jeho partie skončila drsnou porážkou. Ta následně bezesporu zvýšila sebevědomí a jistotu družstva ze Zaječic.

              Mezi nabídkou remízy a koncem partie však první a velmi cenný půlbodový zápis zaznamenal pan učitel Macek, a to přesně na druhé straně hrací místnosti. V dvacetitahové bitvě si se soupeřem vyměnili mimo většiny figurek také vlídný pohled a spokojili se se smírným řešením této partie. Na stejném řešení jsem se dohodl i já v souboji kapitánů na 4. šachovnici. Ač jsem měl motivační řeč o tom, že chci změnit své remízové šachy na šachy vítězné (v minulé sezóně 10 remíz z 15 zápasů), s černými barvami, papírově silnějším soupeřem (další Hájek, další remíza) a vyrovnanou koncovkou to dnes jinak nešlo. Partie byly stále hratelné a mohlo to dopadnout jakkoli...

             Zbytek hracího odpoledne jsem strávil chytáním signálu k zápisu dohraných partií a sledováním svých, dosud válčících spoluhráčů. Zanedlouho se ale už takto nepříznivý stav začal definitivně hroutit. Krátce po sobě prohráli své partie bratři Nešpůrkové. Mladý a talentovaný Jakub spustil velmi odvážný útok po královském křídle, ale pokud tu existovala výherní kombinace, tak ji bohužel neobjevil a pod hrozbou matu nakonec partii vzdal. Honza Nešpůrek, který již před 4 sezónami zářil v našem „F“ týmu, se postupně dostal do materiální nevýhody, která se neslučovala s dlouhodobějším životem jeho krále. Velmi podobný osud potkal i dalšího člena bývalého „F“ týmu – Jakuba Joukla. Jediným, kdo nakonec zvítězil byl jeho bratr Martin, který se již v minulých sezónách projevil jako nebezpečný tichý zabiják ze zálohy a dnes jako jediný využil bílých barev v náš prospěch. Po prohře jeho bratra, kterého s napětím sledoval, již tento bod ale nehrál zásadní roli pro poslední souboj na 2. šachovnici.

              Za stavu 2:5 téměř všichni opustili naši hrací místnost a na závěrečnou půlhodinu zápasu tak měli oba aktéři příjemný klid. Zkoušeli se vzájemně pobít, ale kvalitní hra obou hráčů na resultativní výsledek nestačila. Konečný stav zápasu je 2,5:5,5 ve prospěch soupeře a za 3 týdny nás čeká výlet do vzdáleného Lanškrouna, na který se bezesporu všichni těšíme. Níže přiložený přehled výsledků je opět z webu chess.cz. Krásné podzimní prázdniny!

Jan Fiala

Dobré zprávy na začátek sezóny!

  

Nová sezóna soutěží družstev se minulou neděli již naplno rozjela a společně s rozjetím ročníku 2024/2025 mohu oznámit, mimo první nuly z volna a první nuly z prohry v KPII (TJ CHS Chotěboř – ŠK Rapid Pardubice B 6,5:1,5), i jednu dobrou zprávu! K dnešnímu dni je to již více než 14 let od prvního klubového příspěvku, a zároveň také více než 4 roky od mého posledního příspěvku na tomto blogu. Nyní se však chystá velký návrat za psací stůl! Během této 4leté pauzy se tu o příspěvky o aktuálním dění starala paní inženýrka Seidlová, které samozřejmě náleží řádné poděkování za její odvedenou práci.

Nelze hovořit o přítomnosti bez malého exkurzu do nevzdálené historie. Před 49 měsíci jsem ještě jako dosluhující kapitán „F“ týmu referoval o průběhu festivalu Czech Open 2020, a to po dvou úspěšných sezónách, které jsem v kapitánském křesle strávil. V sezóně 2018/2019 jsme v hvězdné sestavě dotlačili náš „F“ tým k postupu do KPII z 3. místa a na stejné pozici v téměř totožné sestavě jsme skončili i v roce následujícím. Sezóna to byla ale více než podivná, jelikož kvůli začínající pandemii Covidu-19 jsme některé zápasy dohrávali až v červnu roku 2020. Následovala léta společenského neklidu a my, mladíci z „F“ týmu, jsme se rozutekli téměř na všechny světové strany na vysoké školy, avšak naše hráčská srdce ani během těchto let zcela nevyhasla. Po 4 letech jsem tak byl mocí nejvyšší složité hierarchie našeho klubu povolán do kapitánské funkce týmu „A“, který bude letos v KPI bojovat o návrat do 2. ligy, z níž jsme v loňské sezóně sestoupili. Myšlenky na boj o záchranu i v KPI jsem nařídil zavrhnout až do dob jejich případné oprávněnosti.

Mohlo by se zdát, že postup z „F“ do „A“ by mohl být velkou změnou. Opak je však pravdou – největší změnou je snad progres z 5členného družstva v KS na 8členné družstvo ve značně vyšší soutěži. Základem našeho elitního týmu je totiž mix zkušených hráčů, kteří oprávněně patří mezi elitu již po dlouhé roky, ba dokonce snad i desetiletí, a vyjma bývalých 10letých nadějí většina mého rozpadlého „F“ týmu ze sezóny 2019/2020. Pouze mezi námi již není pan Josef Štěpán, který v době covidu navždy odešel do šachového nebe, Bůh ochraňuj jeho duši!

Do sezóny 2024/2025 tak vyrážíme nabití energií v následujících sestavách (soupisky vystřižené z webu chess.cz):

KPI (Kapitán A: Jan Fiala)

            KPII (Kapitán B: Miroslav Kalhous, Kapitán C: Filip Bunček)

            KS (Kapitán D: Radek Svítil, Kapitán E: Miroslav Kalhous, Kapitán F: Petr Kurka)

Tak nám držte palce!

Jan Fiala

Pozvánka na 2. kvalifikační turnaj KPJ HD10 - HD16

 

PROPOZICE

2. kvalifikačního turnaje Krajského přeboru jednotlivců Pardubického kraje 2024

kategorie HD 10 – HD 16

mimo kvalifikaci bude sehrán otevřený open pro kategorie HD 18-20

 

Pořadatel:                Šachový spolek Železné hory

Místo konání:         Konferenční sál Domu techniky, Nám. Republiky 2686, Pardubice

Datum konání:       sobota 9. prosince 2023

Časový program:   08:15 – 08:45 hodin prezence

                                    09:00 – 15:30 hodin 1. – 7. kolo

                                    15:30 vyhlášení výsledků

Ředitel turnaje:      Ing. Lubomír Šilar, mobil 774 521 088, e-mail: silar3@seznam.cz

Hlavní rozhodčí:     Ing. Ondřej Jareš

Rozhodčí:                 zkušení vedoucí mládeže v rámci PDŠS

Právo účasti:           Hráči a hráčky narození v roce 2005 a mladší, registrováni v PDŠS a neregistrovaní. Neregistrovaní (v případě obsazení postupového místa) získají právo postupu do finále PDSŠ jen po následné registraci v ŠSČR. Kategorie HD 18-20 je otevřena všem přihlášeným účastníkům (open).

Turnaje:                          HD 10             hráči a hráčky nar. 2015 a mladší

                                   HD 12             hráči a hráčky nar. 2013–2014

                                   HD 14             hráči a hráčky nar. 2011–2012

                                    HD 16             hráči a hráčky nar. 2009–2010

                                    HD 18-20       hráči a hráčky nar.  2005-2008

Systém turnajů:    Turnaje se hrají švýcarským způsobem na 7 kol 2 x 20+5 s/tah na partii bez povinného zápisu. Nasazování pomocí programu Swiss Manager. Hraje se podle pravidel FIDE a Přílohy pravidel šachu ŠSČR pro rapid a bleskový šach. 

V případě účasti 10 a méně hráčů, se hraje systémem každý s každým, čas bude upraven podle počtu hráčů.

Při shodném počtu bodů rozhoduje pomocné hodnocení podle platného Soutěžního řádu.

Turnaj HD 18+20 se hraje tempem 2x15+5 s/tah

Startovné:                100,- Kč, vybírá se hotově při prezentaci za každého účastníka turnaje.

Ceny:                         Drobné ceny získají všichni účastníci v kategorii HD 10 a HD 12. V kategorii HD 14, HD 16 a HD 18-20 získají cenu hráči na 1. – 8. místě.

Přihlášky:                 Do 22:00 hodin ve čtvrtek 7.12.2023 výhradně emailem na adresu ředitele turnaje.

Další:                         Šachový materiál zajistí pořadatel. Občerstvení je zajištěno v místě konání turnaje od 10 hodin (restaurace) případně v obchodech v Pardubicích.