Interní sdělení: Platba členských příspěvků pro rok 2020

           Příspěvky by se přednostně měly platit na náš účet v Komerční bance: 115-4047920267/0100, jako variabilní symbol uvést rodné číslo před lomítkem ("datum narození") a do zprávy pro příjemce uvést své jméno, případně sdělení, že jde o členské příspěvky na rok 2020. Platba nejdéle do konce října! Kdo nezaplatí, nebude hrát, a to ani v týdnu!! (když se už zase nemůže do hospod, neměl by to být pro nikoho problém naspořit :-)) Na přelomu roku bychom pak měli začít s výběrem na rok 2021. Výše příspěvků je 800,- Kč pro ročníky 1955-2001 a 400,- Kč ostatní (nar. 1954 a dříve, tedy nad 65 let a 2002 a mladší, tedy do 18 let). Kapitáni družstev jsou osvobozeni (ale jen oni, i Zdeněk jako předseda příspěvky zaplatil).

Tomáš Veselý

Krajská soutěž bez buchet

            4.10. jsme netradičně brzy zahájili šachovou sezonu 2020/21. Hráli jsme v hotelu Kristl proti Bohemii. Ačkoliv byla přítomná laskavá paní Horáčková, neměla pro nás svoji porci sladké buchty. Nedostatek glukózy se projevil na výsledcích. Jako první prohrál Jan Vytiska – byl převálcován vnučkou pana Stehlíka, který od té doby, co nehraje v našem klubu, hraje šachy o poznání lépe. Vnučka neměla velkou práci Jeníka porazit. Brzy na to prohrál Filip Štekl věžovou koncovku s pěšcem méně. Já hrál černými proti obávané anglické. Ačkoliv je podle trenéra příprava na zahájení důležitá, zatím mě nějaký recept na toto zahájení neprozradil. Z horšího zahájení jsem se dostal do vyrovnané střední hry, kde jsem riskantním tahem přešel do  přivyhrané věžové koncovky s oslabenými pěšci bílého.  Ačkoliv jsem s trenérem prošel 450 věžových koncovek, nedokázal jsem najít vyhrávající pokračování a partie dopadla podle jiného odborníka na koncovky, Štěpána Žilky, remízou. 

            Pavel Stehlík zavětřil možnost výhry svého týmu a ačkoliv měl s panem Kurkou o pěšce více, nabídl remízu, která byla ochotně přijata. Nedá se upřít, že nejvíce ovlivňuje výsledky hráčů dvě autority: pan ing. Kalhous a pan mgr. Sýkora. Heslo zní: „Lepší půlka nežli nulka“. Názor trenéra Hona, že je třeba tvrdě bojovat a hrát na výhru, zatím nenachází větší ohlas. Zápas již tak byl prohraný a bylo pouze na mém svěřenci Vendovi Seidlovi, aby uhájil alespoň čest družstva a vybojoval alespoň výsledek 3:2 pro Bohemii. Nejdřív měl kvalitu a několik pěšců navíc, pak se dostal do nebezpečné vazby, nakonec se mu však podařil zápas vyhrát a dokázat trenérovo mouro: „My staří můžeme remízovat a je to na mladých, aby bojovali  a užili si krásu šachu.“

            Po příchodu domů jsem se dozvěděl neuvěřitelnou novinku – Jeník Fiala remizoval dříve než pan Hlavnička a Sýkora, navíc soupeř panu Sýkorovi odmítnul remízu a vyzkoušel si ho z toho, jak umí věžové koncovky. Bohužel trénink 450 věžových koncovek nepomohl a i naše zkušenější družstvo nakonec prohrálo nejtěsnějším výsledkem 3,5:4,5.

Radek Svítil

Czech open 2020 – Turnaj čtyřčlenných družstev "E"

Ještě než se dostanu k hlavnímu tématu této další reportáže, kterou se budu snažit pravidelně aktualizovat až do konce turnaje, rád bych poděkoval pravidelným čtenářům tohoto webu. Za posledních několik let, co píšu na tento blog, mi korespondenčně, ale také v osobním kontaktu nebo jako vzkaz přes prostředníky, a to nejen z Pardubic, přišlo spoustu pozitivních ohlasů na moje články. Nečekal bych, že si tolik z vás najde několikrát do měsíce čas, abyste si přečetli moje střípky z klubových zápasů. Chválíte mi v mnoha případech moje jazykové obraty a schopnost vyjádřit myšlenku, ale také dosti často mou prostořekost/přidrzlost a někdy až hraniční, například ironicky znějící, poznámky nejen k některým mým šachovým kolegům, ale také třeba k naší hrací místnosti. Psaní těchto miniliterárních satirických dílek beru jako zábavu, bez které by mě to tady na tom světě prostě nebavilo. Všech svých spoluhráčů z klubu a práce, kterou pro nás vykonávají, si však nesmírně vážím, protože to jsou do jednoho moc fajn lidi a dělají nejen pro mě mnoho. Vše co píšu, tak píšu hlavně pro pobavení vás, kterým se moje práce a ukázka i neformální stránky našeho klubu líbí a jako amatérského pisálka mě vaše milé reakce moc těší. Děkuji vám!

             Úvod číslo 1 bychom měli za sebou a nyní se již můžeme vrhnout po hlavě do úvodu číslo 2 a k prvnímu šachovému turnaji nové sezóny 2020/2021. Kvůli koronavirové krizi se 31. ročník pardubického festivalu šachu a her Czech open posunul z tradičního červencového data na časový úsek v druhé polovině září, kdy již většina z nás chodí do školy/do práce. Někteří z nás holt školu tzv. skipnout mohou, jiní mají tu smůlu, že chodí už do práce. I tak jsme do prvního turnaje (,,E“) ve vážných partiích čtyřčlenných družstev dokázali sestavit a vyslat dvě družstva. Naše Áčko je v následujícím složení: Jan Fiala - Jakub Joukl - Martin Joukl - Paul Kvapil - Stanley Kvapil a naše Béčko se poskládalo takto: Radek Svítil - Filip Štekl - Václav Seidl - Adriana Píšová - Miroslav Kalhous - Jaroslav Macek. Na startovní listině nám patří velmi krásné poslední a předpředposlední místo, takže takříkajíc, můžeme pouze překvapit. V turnaji ale můžeme narazit na další známé rapidovské tváře. Například Adam Ret s Ondrou Krausem hrají za tým Beatnici a trenér Jiří Hon s kapitánem našeho real Áčka Tomášem Veselým hrají za tým ŠK Bohemia Pardubice A.

  17. září 2020

              Již v 10:00 jsem byl povolán do pardubického Ideonu, kde se celý turnaj odehrává, a kam jsem byl dvěma učiteli matematiky Mgr. Josefem Sýkorou a Mgr. Radkem Svítilem odeslán právě místo mých hodin matematiky (jestli neodmaturuji, tak vím proč), abych naše družstva zaktivizoval. Tento proces proběhl v pořádku, a tak jsme mohli v klidu a spokojeni v 17:00 nastoupit k našim prvním zápasům. Že to proběhlo v klidu a v pohodě, tomu byste neuvěřili, ne? Tým „B“ dostal VOLNO a tedy dva body zdarma, takže zde to celkem v klidu proběhlo a celý tým se hned mohl odebrat do svých domovů. Moje Áčko to mělo výrazně dramatičtější. Nejmenovaní dva vysokoškoláci, kteří maturovali se samými jedničkami, a kteří hrají nejmenovanou druhou a třetí šachovnici, mi 10 minut před začátkem kola zavolali, že v té Čez aréně to na šachy moc nevypadá. Údajně tam místo šachistů našli A-tým hokejistů a marně tu hledají stoly s šachovnicemi. Inu nebudu lhát, nahlas jsem se rozesmál, protože tohle se mi ještě nestalo. Paul Kvapil byl ale vzorně na svém místě, takže alespoň polovina týmu splnila, co se od nás očekávalo.

          Nechápu, jak to s jejich známkou z tělocviku dokázali, nicméně přesně ve chvíli, kdy se mačkali hodiny poprvé, tak oba bratři zasedli ke stolům a bylo to přesně 10 minut před příchodem našich soupeřů. Pan rozhodčí nás ale uklidňoval, že tým Merlin Lezajsk je již na cestě, že prý údajně pouze nepočítali s tím, že vlaky jezdí po našich kolejích. Pro každého z nás to byl složitý zápas. Já jsem na první desce započal boj s ukrajinským GM (2488), bratři Jouklové dostali za úkol zničit dva hráče 1900 a Paul hráče s Elo ratingem 1500.

         Nezačali jsme vyloženě zle. Já jsem přežil zahájení a dostal se do velmi pěkné střední hry, ve které došlo na rozdílné rošády, což znamená přímý útok na krále. Mlaskal jsem si a zápas jsem si užíval, navíc bez tlaku, že musím uhrát nějaké body. Bratři Jouklové se dostali po divokých zahájeních do vyrovnaných pozic a Paul statečně vzdoroval svému soupeři pouze s pěšcem a poté s figurou méně. Bohužel po hodině a půl byl jeho vzdor marný a partii prohrál. U tohoto okamžiku jsem si do partiáře zaznamenal zkratku H.O.N., která značí, že se Paul odebral ke kázání s vousatým trenérem. O další hodinu později prohrál svůj zápas i Martin Joukl, který nezvládl věžovku 5 proti 5 a stav byl rázem 0:2. Já jsem obětoval kvalitu a vznikla koncovka, kde jsem měl dámu proti věži a jezdci, přičemž soupeř měl volného pěšce. Až do tahu Dh3, který mě bude ještě dlouho strašit, to byla remíza, ale tímto tahem jsem svou pozici do***al. No nevadí, Jakub nakonec prohrál také, takže jsme dostali polsko-ukrajinský Világoš 0:4. Příjemným překvapením prvního kola byl úžasný výkon Ondry Krause, který dokázal porazit hráče s Elem 2450! Takže i přes naši prohru 0:4 si myslím, že se jako klub nemusíme za náš celkový výkon stydět. Celkově tedy po prvním hracím dni A-0/0, B-2/0.

  18. září 2020

              V druhém kole, které se hrálo od 10:00, se situace otočila. Po včerejší prohře 0:4 se na nás usmálo z nasazovací listiny VOLNO, takže jsem si v klidu mohl napsat písemnou práci ze zeměpisu, kterou jsem, světě div se, napsal na jedničku! Samochvála smrdí, ale jsem šikulka :)). O ranních událostech by měl asi pár řádků dopsat kapitán Svítil, protože jediné, co mě na výsledkové listině překvapilo, byl skvělý výkon čerstvého účastníka přeboru republiky do 10 let, Vendy Seidla, který remizoval s hráčem s Elem necelých 2100. To považuji za výsledek kola! Co mohu dodat je, že tým B prohrál ve druhém kole výsledkem 1:3. Zkuste si tipnout, kdo uhrál ze sestavy: Štekl-Píšová-Kalhous ten další půlbod. Soupeře tohoto hráče ta partie prý nebavila a nabídku remízy přijal.

               Odpoledne v 16:00 se odehrálo 3. kolo, kde jsme již nastoupili všichni. Trochu to připomínalo takové malé Rapidderby, protože Áčko hrálo proti týmu ŠK Bohemia Pardubice, kde hraje Tomáš Veselý a Béčko hrálo s týmem Beatníci, kde hraje Adam Ret a Ondra Kraus. Pro toto kolo je také důležité říct, že pan trenér Hon ani nyní neodehrál partii za Bohemii Pardubice, nýbrž holdoval své zálibě obcházení našich partií a komentování toho, jak to hrajeme (pointa teprve přijde). Co se týče předpokládané výkonnosti, v ani jednom případě jsme nebyli favorité. Partie jsme však kvalitně rozehráli a po necelých 2 hodinách jsem uzavřel remízu s kapitánem našeho real-A družstva Tomášem Veselým. Partie byla přibližně vyrovnaná a využili jsme politiku trenéra Hona - "Přece nebudu porážet vlastní hráče". Sám trenér Hon s budoucím GM trenérem Janem Jankem měli k uzavřené remíze své námitky, všechny ale byly Tomášem vyvráceny a remíza se tak stala akceptovatelnou. Na druhé šachovnici hrál Kuba Joukl a s neméně kvalitním hráčem získal ne/výhodu věže proti dvěma figurám a partii úspěšně dokázal zremizovat. 1:1 a rodila se šance na úspěch. Poté prohrál Paul Kvapil, který přišel o dámu a následně dostal mat. To nás ale nemuselo tolik mrzet, protože Martin Joukl měl proti velkému hráči týmu Bohemia Pardubice, Pavlu Daňkovi, několik pěšců a figuru navíc. Zkušeně si nenechal dát věčný šach a partii nakonec s dámou více vyhrál. Překvapivě jsme tak obrali o body silnější družstvo a vysloužili jsme si pochvalu od trenéra Hona (pointa pomalu přichází).

             S týmem "B" to vypadalo výrazně bleději. Postupně všichni popadali jako hrušky a nakonec podlehli Beatníkům 0:4. (Pointa je tady) Po partii Radka Svítila s Adámkem Retem se trenér Hon rozhodl, že udělí kázání i Radkovi, naneštěstí u toho ale překročil hlukový limit a všímavý rozhodčí se tak vydal za ním. Upozornil ho na hlasitost jeho hlasu a podotkl, že musí mít určitě velké Elo, když si může dovolit chodit od stolu ke stolu a radit všem, co měli v daných pozicích zahrát. Po druhém hracím dni je tak naše skóre: A-3/4, B-2/3

 19. září 2020

             V 10 hodin ráno se odehrálo již 4. kolo, které bylo opět pro spoustu z nás velmi těžké. Já jsem měl poměřit síly s FM (2300), vedle mě Kuba Joukl s WIM (2200) a Martin Joukl pouze se slečnou bez titulu a slabými 1900. Paul Kvapil ale zažil zápas s Elově největším rozdílem, když měl porazit hráče, který má o 800 bodů víc než on sám. Naši kolegové z Béčka na tom byli o něco lépe, ale jejich výsledek 0:4 mluví za vše. Opět bych poprosil pana učitele Svítila, když by měl zájem o doplnění podrobností k zápasu.

             Jak již bývá zvykem, tak naši soupeři se k zápasu dostavili o něco později, tentokrát pouze o 3 minuty, což je ze všech soupeřů nejlepší výkon. Jelikož jsme všichni kvalitní hráči, tak zahájení jsme jakž takž přežili a první partie, která skončila, byla na čtvrté desce. Paul Kvapil se s takto kvalitním hráčem dostal do koncovky s černopolnými střelci, kde měl pouze o jednoho pěšce méně. I to je myslím na hráče 1029 velmi dobrý výkon. Jeho zkušený soupeř ale partii vyhrál. Nezbývá nic než věřit, že mu to Paul jednoho dne vrátí i s úroky. Jako druhý jsem po 3 hodinách dohrál já. Partie mě těžce nebavila, protože jsem celou dobu stál o něco hůř a šrouby se tak pomalu a nudně utahovali, že jsem mohl se ctí vzdát právě až po třech hodinách. Soupeř hrál poměrně přesně a bezpečně na jistou výhru. A tak to má vypadat. Zbýval boj bratří Jouklů proti dvěma krásným slečnám. To jim samozřejmě nezávidím, protože každý heterošachista ví, že hrát proti podobně starým dívkám je prostě vždycky nepříjemné. Martin se s touto úlohou popasoval o něco lépe a po zisku dvou pěšců, stylem "hrát na pastičky", v partii zvítězil. Jakub se ale asi moc zakoukal do WIM a gentlemansky jí nechal plný bodový zisk. Možná také proto, že poslední tahy hrál doslova na 5 sekundách. Konečné skóre zápasu je tak 1:3 ve prospěch našich soupeřů "ŠK Utopia".

             Dali jsme si obídek a opět jsme se sešli v pardubickém Ideonu k 5. kolu turnaje E. Tentokrát nás čekal D-tým šachového klubu Vyšehrad a nutno dodat, že za oněch 5 kol (nepočítaje VOLNO), to byli naši nejlehčí soupeři. Béčko dostalo losem tým ŠK Bohemia Pardubice B, na které opět nestačili a prohráli opět poměrem 0:4. Jsou to tvrdě vydřené zkušenosti, ale jak říká náš moudrý učitel Sýkora "Prohrami se člověk učí". Tentokrát jsem moc nesledoval partie mých spoluhráčů, pouze jsem zaregistroval, že Paul ztratil pár pěšců a figurku, načež partii přesně po 2 hodinách prohrál. Martin Joukl se dostal do velmi pěkné koňské koncovky s pěšcem méně, kterou nakonec málem vyhrál. Nakonec se však oba soupeři dohodli smířlivě na remízu. Následovala moje další prohra. Po celkem slušně rozehrané partii, kdy jsem sice měl iniciativu, pozici jsem však měl o něco málo horší, jsem se dostal po dvou nepřesných tazích pod velký matový útok, který vyvrcholil ztrátou figury a mojí rezignací. Za stavu 2,5:0,5 se na remíze dohodl Kuba a opět je tedy skóre 1:3. Říkáte si, že dnes jako by neexistoval šachový počítač H.O.N.? Náš vousatý trenér dnes odehrál dva složité zápasy, v nichž na čtvrté šachovnici uhrál 1,5 bodu ze 2, což je poměrně solidní výkon. Zítra poprvé uvidíme na scéně pana učitele Jaroslava Macka, který nahradí naší "malou Píšovou"!

 20. záři 2020

             Zase neděle a zase brzké vstávání. Tomu, kdo vymyslel, že se šesté kolo bude hrát v 8 ráno, tomu bych fakt dal nobelovku a určitě ne tu za mír. No nic, jsou hráči, kteří vstávali s odporem jako třeba já nebo Martin Joukl. Ten se zkoušel vymluvit stylem, že by mohl místo něj nastoupit Stanley, ale to mu u mě neprošlo. Pak jsou tací, kteří vstávali zodpovědně bez výmluv - třeba Kuba Joukl. No a pak jsou hráči jako Paul Kvapil, který se mě v 10:00 zeptal, v kolik že se to mělo hrát. No nevadí, stav byl tedy bez boje 0:1, ale Paul se mohl jít do 14:00 ještě dospat. Nebudu to moc prodlužovat, protože v podstatě není o čem hovořit - nebýt remízy Kuby Joukla v remízové věžovce, tak to bylo 0:4. Martin podlehl těžkému matovému útoku asi po hodině a půl hry. Situace na mojí šachovnici byla velmi podobná, jen s tím rozdílem, že já se matovému útoku se štěstím ubránil stylem, že jsem tahal Vf-e8 a Ve8-f8 asi 10 tahů a čekal, co soupeř vymyslí. Nakonec jsme přešli do vyrovnané věžové koncovky s 5 pěšci, kterou jsem úspěšně prohrál. Prostě plácal. Co se týká Béčka, tak zde se naplno projevila posila pana učitele Macka, který jako jediný z týmu vyhrál a zajistil tak příznivější stav 1:3.

            Po křupavém kuřátku následovalo poslední kolo, kde nám los přinesl ryze dámský tým "Letuška", kde byly dívky/ženy každého věku. Paul Kvapil, který tentokrát přišel včas, po 30 minutách partii, s velmi podobně starou dívkou a s velmi podobnými brejličkami jako nosí on sám, prohrál. Zřejmě soupeřku nechal gentlemansky vyhrát a pak se u mě vymluvil na únavu. Při pohledu na Martinovu partii, jak opět dostává matovou nakládačku, mi bylo také trochu smutno a po chvíli už byl zase stav 0:2. Na první desce se odehrála mezi mnou a opět podobně starou soupeřkou královská indická, která dopadla lépe pro mou soupeřku, takže z 6 partií mám krásný půlbod. Navzdory tomu jsem s výkonem ve 4 ze 6 partií dostatečně spokojen, protože nechybělo málo k překvapení s daleko lepšími hráči než za jakého jsem podle Ela považován já. Po konci mé partie mě přišel navštívit FM Tomáš Bóryš - chcete-li Tomáš Ludvík, a požehnal našemu výbornému výkonu. Jakub Joukl nakonec díky Tomášovi klasicky uhrál remízu, ale na vítězství to ani zdaleka samozřejmě nestačilo. Béčko si vedlo daleko lépe - všichni kromě Filipa Štekla ve svých partiích zvítězili, a tak nás v tabulce o bod přeskočili. Je vidět, že pan Macek má na tým blahodárné účinky. Rapid Pardubice A tak končí na 51. místě a Rapid Pardubice B na místě 50.. Nasazovací čísla jsme měli 52 a 53, takže jsme zkrátka dobří! 

Jan Fiala

Bobřík odvahy pro šachistu – na motivy skutečných událostí

Slunce již začalo pomalu zapadat a na oprýskanou zeď staré budovy dopadly první stíny večera. Po schodech byly slyšet kroky. Rázným krokem si to vykračoval pan magistr Sýkora, bez rozpaků odemknul dveře klubovny dokořán a chtěl vejít…. Naproti hlavním dveřím do klubovny až v kanceláři, kde měl být nápis Olymp, však ležel velký, černý pes, který se zvedl a začal utíkat směrem k nebojácnému trenérovi. Trenér si v duchu řekl: „Ušetři můj život a už nikdy v životě nedám partie za remízu.“ Pokračování příběhu se dozvíte od očitého svědka pana Mgr. Svítila zítra 26.8. během šachových pauz.

Radek Svítil

Krajský přebor II. - zápasy po koronavirové pauze

           Skutečně posledním mým článkem pro tuto sezónu je shrnutí závěrečných dvou kol krajského přeboru druhé třídy, z nichž bych se spíše zaměřil na sobotní kolo, protože jsem byl jeho přímým účastníkem. O druhém zápase by mohl poreferovat kapitán Radek Svítil, na kterého je ale spolehnutí „jako na loňský sníh“ - slovy nejmenovaného hráče. Nicméně již před těmito koly bylo trochu jasné, že šance na postup pro náš B-tým je spíše teoretická a musíme počítat se zaváháním soupeřů, které se nekonalo, a tak by nám ani dvě výhry na postup nestačily. První zápas jsme odehráli doma proti týmu z Chrudimi. Všichni na zápas dorazili včas, a to i Tomáš Mikulenka, který je světově proslulý svou nedochvilností a špatnou disciplínou. K úžasu přítomných byl u šachovnice již v 9:57 a chceme aby věděl, že si toho všichni ceníme!

Nejrychleji měl dohráno pan předseda a starosta Seidl, který na druhé šachovnici uzavřel poměrně rychlou remízu v dozajista remízové pozici. Pro strasti své pozice jsem se ani nestihl na začátek partie přijít podívat, takže nemohu objektivně soudit. Jako druhý dohrál asi po hodině pan učitel Macek, který zkušeně vycvičil nejmladšího hráče soupeřů, ale jelikož má kantorskou duši, tak mu ihned ve vedlejší místnosti názorně ukázal všechny chyby, kterých se dopustil. Skóre opět po chvíli vyrovnal kapitán Svítil, který si z tréninků magistra Sýkory odnesl, že má bezhlavě útočit jako bývalý lotyšský mistr světa Michail Něchemjevič Tal a partii rychle po nezdařeném útoku a ztrátě figury prohrál. 1,5:1,5. Myslím si, že po minulém článku by se jeho tréninků měl začít věnovat někdo, kdo dokáže našeho Radka Svítila motivovat k lepším výsledkům. Kupříkladu pan trenér Hon, jehož portrét z 19. století, kdy svou kariéru začínal a učil se od šachových velikánů této doby, přikládám k tomuto článku a lze ho vidět výše (zdroj obrázku: http://www.internetweek.cz/rasputin/rasputin-celym-jmenem-grigorij-jefimovic-rasputin).

Skóre na naší stranu přiklonil Tomáš Mikulenka, u kterého jsem si v poznámkách poznamenal „typický Mikulenkův masakr“. V čistě taktickém boji téměř doslova zničil mladého Matyáše Matouška, v jehož obličeji jsem poznal onoho mladého chlapce, který měl shodou náhod stejné jméno a před pár lety opustil náš klub. Je ale vidět, že léta v týmu Jiřího Hona se Tomášovi vyplatila a je nyní nabitý šachovými vědomostmi. Na 2,5:2,5 upravil skóre Honza Nešpůrek, který podlehl chrudimskému kapitánovi po tuhém boji v koncovce. Po partii jsem zaslechl ptáčky na telegrafních tyčích, kteří si štěbetali o tom, že snad měl Honza kvalitu navíc, ale bůhví jak to bylo. Ti ptáci toho taky napovídaj. Jako šestý dohrál Jakub Joukl, který letos odmaturoval na jedné z nejtěžších pardubických středních škol se samými jedničkami! Nejprve tedy míří gratulace k němu i k jeho bratrovi, který je na tom stejně. Další gratulace k němu míří také proto, že zvítězil proti panu Zelenému, který byl pravděpodobně nejstarším účastníkem našeho klání. Osobně si vzpomínám, když jsem před 11 lety hrál svůj první Czech open, tak mě cesty osudu přivedli právě k tomuto hráči, který se mnou tehdy levou zadní zametl.

Stav byl tedy 3,5:2,5 a já dostal na svém stole nabídku remízy. Nutno říct, že jsem se radil s kapitánem, který použil opět něco z inventáře Josefa Sýkory, a nechal to na mně, mých pocitech a mé náladě. Partii jsem měl vyhranou, to sice ano, ale po dvou úžasných slepých chvilkách jsem partii dokonale zazdil a ve chvíli, kdy přišla nabídka remízy jsem ji měl již prohranou. Odmítnutí by sice přineslo čas navíc, nicméně bych asi přišel i o další polovinu bodu. Zajistil jsem tedy alespoň prozatím možnou celkovou remízu pro naše družstvo a vše za stavu 4:3 stálo na první šachovnici, kde bojovali TOP hráči našich týmů. Ondra Kraus nakonec svou partii dokázal uhájit a zvítězili jsme poměrem 5:3.

O druhém zápase vím jen tolik, že v daleké Poličce, kdesi za devatero horami uhrál jakýsi kapitán Svítil remízu již ve 14. tahu (ačkoli ji měl vyhranou), ale s nejnižším počtem tahů ho trumfnul proslulý půlkař Sýkora, který to stihl již v tahu 12. (v zápase druhé ligy na tomtéž místě). Nicméně zde jsme utrpěli porážku 3:5 a končíme tak na krásném šestém místě s náskokem 12 bodů a 2 míst na náš C-tým vedený inženýrem Kalhousem. Pokud kapitán Svítil bude chtít doplnit podrobnosti, ačkoli je mi známo, že po své partii zdrhnul domů na oběd i s několika dalšími hráči, kteří také skončili, bude jeho část článku určitě vítána. Já vám již přeji pouze krásné, úspěšné léto a mnoho příjemných zážitků!

Jan Fiala

Live: Reportáž z očekávaného derby KS - Rapid x Rapid a Rapid x Rapid

Vážení šachoví přátelé, jelikož jsme moderní klub, což dokazuje například naše hrací místnost, rozhodl jsem se já, Jan Fiala, jako jeden z administrátorů blogu vyzkoušet nový způsob informování veřejnosti o výsledcích našich zápasů. Ačkoli nemám vůbec víru v to, že by někdo právě nyní v tuto chvíli nedočkavě mačkal klávesu F5 na své klávesnici a klepal se nad představou, že se právě odehrává nejočekávanější zápas sezóny a on nemá aktuální informace, cítím jako povinnost tento úžasný den zdokumentovat takříkajíc "online".

Jak jistě víte, tak dnes se v naší hrací místnosti v Pernerově ulici konají dvě velká utkání. Rapid Pardubice F, vedený mnou, hostí Rapid Pardubice E pod vedením kapitána Míry Kalhouse. O pár metrů vedle hostí zase Rapid Pardubice D, vedený panem učitelem Svítilem, Rapid Pardubice G, který má pod palcem pan trenér Hon. A upřímně, lituji každého, kdo se na tento zápas nemohl dostavit, protože hláška střídá hlášku a osobnost střídá osobnost. Zkrátka nezapomenutelný zážitek!

Slíbil jsem, že však článek uvedu i se záznamem předposledního kola KS. Kvůli pandemii koronaviru se všechny zápasy KS odložili z počátku dubna na 13. a 14. června. Včera se tak můj tým vydal do dalekých Miřetic, aby zde vybojoval třetí pozici v tabulce. Stručně řečeno, povedlo se! Po dvou remízách (Joukl Jakub a Kvapil Paul) a třech výhrách (Nešpůrek Jan, Seidl Zdeněk a Kafka Ondřej) platil konečný stav 1:4 a pan předseda Seidl řídil cestou zpět určitě s velkou radostí, protože mohl říct, že úkol splnil!

Nyní ale již k naší online reportáži...

8:50 - mnoho hráčů je již na svých pozicích. Chybí nám tu sice bratři Jouklové nebo pan učitel Macek, to nám ale nebrání v tom, abychom si naplno užívali projev inženýra Kalhouse, který nám vysvětluje, jak se z Pernerovy ulice dostat na poštu na Třídě míru. Nutno podotknout, že pan Kalhous je téměř svátečně oblečen, což mu dodává na vážnosti.

8:53 - dorazil již i Venda Seidl s maminkou, která si přinesla přiměřeně tlustou knihu, kterou si myslela, že za zápas celou přečte. Když však viděla trenéra některých z nás Jiřího Hona, prohlásila: ,,Tak a je po čtení!" Zřejmě si uvědomila, že přes veškerá moudra vypuštěných z těchto úst nebude na čtení dostatečná koncentrace.

8:55 - pan Hon hrdě prohlašuje, že dnes nepřijel autem, takže nemusí zůstat zcela střízlivý. Dále musím poznamenat, že kvůli nařízení z šachového svazu musí mít samozřejmě naši hráči roušky. Dokud hráč hraje partii, je jedno v jaké vzdálenosti od jiného hráče se nachází, protože pro něj platí pravidla pro sportovce. Jakmile ale hráč dohraje, tak má povinnost jako divák držet se od ostatních hráčů nejblíže 2 metry. Jeník Výtiska si sice roušku na chvíli sundal, ale opět jakmile viděl, že se blíží pan Hon, tak si raději roušku nandal. Můžeme se pouze dohadovat, z jakého důvodu si roušku nasadil, jedno ale z vlastní zkušenosti, která není založena na zkušenostech z klubu, musím dodat. Výpary alkoholu rouška nezastaví...

9:00 - pomalu se nám to schází a počet chybějících hráčů se pomalu limitně blíží nule. Bratři Jouklové, kteří pohyby vln osudu skončili zase u jedné šachovnice právě přemýšlí, jak ukončit jejich partii. Okolní hráči, kteří vidí toto složení první šachovnice, následované druhou šachovnicí, kde hraju já a inženýr Kalhous, mají poměrně jasno. Nyní musím svůj telefon vypnout, ale cítím, že to nebude na dlouho.

9:05 - začíná poslední kolo krajské soutěže v obou místnostech...

9:11 - na první šachovnici byla uzavřena remíza. Martin Joukl po asi 6. tahu nabídl nerozhodný výsledek a Jakub Joukl v časové tísni nabídku přijal (čas 1:30 - 1:27).

9:16 - na druhé šachovnici byla také uzavřena remíza. Rozehraný Caro-Kann je partie na dlouhé zimní večery, a jelikož nám začíná léto, nechtěl jsem to riskovat. Navíc se mi vybavila hesla našich velikánů: ,,Za družstva můžeš vyhrát, ale nesmíš prohrát" - Josef Sýkora, ,,Kolegy z klubu nechci porážet, a tak ti nabízím remízu." - Jiří Hon. Ačkoli mi remízu nabídl soupeř, prý kvůli výsledku na první šachovnici, tak jsem jí nakonec přijal. Také mě dnes tlačila časovka - konečný čas 1:30 - 1:25. A také přecejen musím zodpovědně zapsat každou hlášku, a že jich je!

9:20 - inženýr Kalhous podepisuje zápis a odchází. Zřejmě někam za holkama nebo za Ondrou Mackem, který někde běhá mezi stromy.

9:35 - Paul Kvapil překvapil svého soupeře a získává první celý bod dnešního dne. Doufejme, že ne poslední! - Stav 2:1

9:45 - Jak jsem napsal, tak se stalo. Jiří Hon opět dokázal, že je formát a při partii kapitánů proti Radku Svítilovi prohlásil: ,,Právě teď to máš absolutně prohraný, jestli si chceš ušetřit čas, nabízím ti remízu z pozice síly." Jelikož Radek není tvrdohlavý jako Ondra Macek, který raději hraje 4 hodiny, tak remízu přijal.

9:50 - Radek Svítil začíná opravovat pisemky...

9:56 - pan Lubomír Pištora, jehož vnučku Bětku, budoucí výbornou šachistku, jsem měl tu čest půl roku trénovat, prohlásil, že jeho partie s panem učitelem Mackem vypadá rohodnutě.

10:00 - pan Hon prochází kolem partie pana učitele Macka a poté mi hlásí: ,,Teď již chápu ty vaše 3 prohry za celou sezónu. Pokud jste hráli celou dobu takhle..." Pan Hon mi dal najevo, že je velmi zklamán a smutný z toho, že jsme nepostoupili z KS jako vloni.

10:02 - Radek Svítil i nadále opravuje pisemky...

10:12 - nyní něco z šachového hlediska. Stav v naší místnosti je stále 2:1, přičemž ze svého pohledu musím přiznat, že Honza Nešpůrek nestojí příliš dobře a jsme blízko vyrovnání na 2:2. Jeho král je bráněn jedním pěšcem. Zřejmě proto, že o dva pěšce prohrává. Holt pan Vinš ukazuje svou kvalitu lesního inženýra. Partie pana učitele Macka dospěla do koncovky, kde mají oba soupeři dvojici střelců a pan Macek o jednoho pěšce méně. Ve vedlejší místnosti je stav nerozhodný 1,5:1,5. O body bojuje také dosud nezmiňovaný Filípek Štekl, kterého sice čekají závěrečné zkoušky v autoškole. Neváhal však využít takové šance, jaká se naskýtá dnes. Stejně jako bratři Jouklové, kteří by se měli učit na maturitní zkoušky...

10:19 - vše co se děje v našich místnostech asi nejlépe popisuje pan Hon, která neváhá každou partil mistrně zanalyzovat. V podstatě potvrdil to, co jsem psal v čase 10:12. Velice pochválil pana Vinše, o kterém prohlásil, že ho sice kapitánuje "inženýrek Kalhous", ale motivuje ho právě on. A proto zde jsou ty výsledky! Po konverzaci s vousatým trenérem jsem si naprosro jistý, že je pro náš klub nepostradatelným článkem. Nebýt jeho, tak Filípek Štekl i nadále hraje pod svou úroveň. Jedna myšlenka v červenci loňského roku a silné motivační působení zapříčinili, že Filípkova výkonnost se zvedla a nyní má na svém kontě dvě výhry a dvě remízy. Čert vem nějaké tréninky s učitelem Sýkorou, motivace od pana trenéra Hona je to, co zde dělá zázraky.

10:24 - dozvídám se o dalších trenérských úspěších našeho vousatého trenéra. Díky tomu, že 5 hodin cvičil remízovou pozici s jedním z bratři Jouklů, tak za pár týdnů měl tento mladý výborný hráč poraženou dvoutisícovku. Možná bychom měli navrhnout, aby byl aktualizován trenérský výbor našeho klubu, protože musím uznat, že něco takového je skutečně rarita.

10:28 - pan učitel Macek vyhrává pozici s pěšcem méně. Díky neuvěřitelnému matu dvěma střelci (B: h2, g3, Kg1 a Sf1, Č: Sd5, Sc1-e3) nám tedy získává rozhodující bod. Přecejen ty remízy k něčemu byly. - stav 3:1.

10:40 - Filípek měl dle pana trenéra Hona vyhranou pozici, bohužel z toho udělal remízu. Nyní se ale s nabídkou organizovaně čeká z výchovných důvodů. Aby měli nejmladší hráči prostor pro rozhodnutí celého kola. Opět citlivý krok našeho trenéra.

10:54 - zápas mezi Rapid D a Rapid G končí. Venda Seidl si nechal zazdít dámu a dostal elegantní mat. Doslova o pár vteřin dříve byla uzavřena dle dohody remíza na třetí šachovnici a zápas tak končí 3:2 ve prospěch týmu pana Hona.

10:57 - proběhla závěrečná analýza v podání Jiřího Hona a nyní probíhá všeobecné loučení. Období hlášek pomalu končí, protože hlavní hláškotvořiči pomalu, ale jistě mizí. Ke kompletnímu dohrání chybí poslední partie dvou gladiátorů. Karel Vinš a Jan Nešpůrek mají stejný počet pěšců a nestejnobarevné střelce. Vzhledem k rozhodnutému stavu doufám, že tuto pozici dlouho hrát nebudou.

11:05 - ze zápisu Vendy Seidla o jeho pocitech při partii jsme se dozvěděli, že ho v polovině partie rozbolela hlava. Tuším proč. Nyní mu ještě trenér Hon bez šachovnice vysvětluje, kde udělal chybu.

11:08 - Klub osiřel. Pan Hon právě odchází s poslední analýzou poslední partie, kdy konstatoval, že to je asi remíza. Ale vyhrané to prý bylo. Jeho hlas pomalu mizí na schodech. Zůstává jen v našich vzpomínkách a my mu děkujeme, že nás obšťastnil svou přítomností. Pan Svítil také odchází a na prérii se rozhostilo ticho.

11:13 - nezbývá mi nic než po 2 hodinách zábavy začít sledovat šachy. Pan Vinš získává pěšce a vypadá to, že tu budeme dlouho. V mých myšlenkách ale zůstává věta inženýra Kalhouse zpočátku zápasu. "Vysvětli mu to ty, já jsem inženýr, přece mu nebudu vysvětlovat cestu na poštu". Pro znalce angličtiny použiji následující větu: Made my day.

11:19 - gestikulací jsem Honzovi naznačil, aby nabídl remízu, kterou pan Vinš přijal. Konečný stav je tak 3,5:1,5.

Tímto nás online přenos končí. Těm, kteří jste sledovali online blahopřeji k úspěšnému dopoledni plného zábavy ve stylu Rapid Pardubice. Závěrem pár statistik. Dnes bylo uzavřeno celkem 5 remíz z celkových 10 zápasů, což znamená rapidovský koeficient 0,5. Účastnili se 4 ze 6 hlavních rapidovských hláškotvořičů a do světa bylo vypouštěno nespočet jejich výtvorů.

Jelikož je toto poslední letošní článek z krajské soutěže, rád bych poděkoval všem svým hráčům, kteří svědomitě nastupovali a nikdy kapitána nenechali ve štychu. Aktuálně jsme na třetí pozici a po dnešní výhře nám pravděpodobně tato pozice zůstane, což je zásluha mých borců. Děkuji tedy všem a při KP II. nebo v příští sezoně, nashledanou!

Jan Fiala

Inženýr Kalhous slaví 58. narozeniny!

           Všechny soutěže jsou sice kvůli pandemii koronaviru zrušené a samozřejmě nás všechny mrzí, že super derby v našem klubu se prozatím odkládá na neurčito, ale i v těchto dnech lze najít něco pozitivního. Míra Kalhous, dlouholetý člen našeho klubu, superstar, o které se mluví ve všech klubech jistě nejen našeho kraje, zodpovědný výběrčí příspěvků a v neposlední řadě nesmrtelný kapitán všemožných soutěží, který neváhá pro dobro týmu nabízet remízu komukoli, tento sympatický, nestárnoucí a také talentovaný inženýr dnes slaví své 58. narozeniny. Přejeme vše nejlepší, pevné zdraví, mnoho půlbodů a nějakou tu zlatku do kapsy! ŽIVIJÓ!