„Postoupit už nemůžeme“ a Kalhousův vzestup (a možná zadržitelný pád)

Šachová sezóna dlouhodobých soutěží sice tuto neděli skončila a známe již i poslední zbylé nedořešené otazníky, pojďme se ale ještě na chvíli vrátit v čase a připomenout si, jaká byla poslední čtyři kola krajských přeborů z pohledu našich týmů. Nastiňme si situaci č. 1. Jeníkovy kouzelné stopky nyní ukazují 8. února 2026 a velmi příhodně se hraje 8. kolo krajského přeboru II. třídy. Na kouzelné mapě pardubického kraje je zabodnutý špendlík s písmenem „C“ v restauraci Rosignano a špendlík s písmenem „B“ v Poličce (s velkým P). V Rosignanu panuje na poměry městského derby velmi příjemná atmosféra. Z našeho týmu vyzařuje klid, jelikož kapitánský email před tímto zápasem hlásal sice neambiciózní, ale uklidňující message: *začínají znít pomalé tóny z prostředí relaxační solné jeskyni* „Všichni mají odehrané povinné 2 zápasy, postoupit už nemůžeme, jde tedy o to dohrát soutěž se ctí a dát šanci těm, kdo mají rádi šachy.“ *tóny z relaxační solné jeskyně pomalu utichají*. Jako by veškeré snahy týmu ale po této zprávě odjely na jarní prázdniny, protože dohrát soutěž se ctí se dvakrát nepodařilo. Ukolíbáni našim kapitánem jsme dostali od polabinského GASCA nepříjemný zásah (potopená) 2:6 a započala nepěkná série porážek našeho týmu.

Přitom to zpočátku vůbec nevypadá špatně. Zřejmě díky probíhajícím Olympijským hrám v Itálii a materiální ztrátě na šachovnici to soupeř na trojce balí vskutku rychle (někdy mezi 10:10 a 10:30) a Radek Svítil, kapitán týmu, vypadá, že koutkem oka pokukuje po nedělním obědě doma v pravé poledne. Mimochodem, kdyby tohle kolo nastoupil Matěj Prokop, je tu určitá šance, že by ještě k partii nedoběhl a už by byl stav 1:0. Nicméně čas postupuje, je 12:05 a stav se vyrovnává. Polabinská stálice na sedmičce poslala koukat na olympiádu i Ondru Kafku a ten také mizí domů. 12:10 a z osmé šachovnice se ozývá tichá nabídka remízy. 12:20 a nabídka remízy se ozývá znovu, tentokrát hlasitěji a tentokrát je, ač s určitou pachutí, přijata. Pavel Kvapil měl pozici zcela vyhranou, ale Petr Zelený ještě zabojoval, a nakonec to do remízy utahal. A jak bývá zvykem u některých hráčů, během odpoledne jsme o vyhranosti této pozice všichni ještě několikrát slyšeli. 12:35 a Paul Kvapil na druhé straně barikády než jeho dědeček (na počátku utkání jsme byli rozhodčím upozorněni i na příbuzenské vztahy mezi zmíněnými hráči z obou týmů) prohrává svou partii s mladým a talentovaným Kryštofem Liškou. Píšu mladým, ale dnes je již starodávnou zajímavostí, že naše vzájemná 87tahová bitva z krajské soutěže před asi 20 lety (2017/2018) je historicky sedmou partií, která byla pro účely mého kariérního růstu rozebrána. 1,5:2,5!

Největší příběh ale klasicky napsala Sýkorovic partie na první šachovnici, kde se zopakovala situace z minulého zápasu v Polabinách. Korespondenční velmistr nabídl z pozice síly remízu, která ale opět nebyla slyšitelná pro jeho soupeře. Ten tak zareagoval pouze dalším tahem, což obě strany donutilo hrát nabručeně dál. Černého tato situace naštvala z důvodu, že remíza by se měla odmítnout zdvořilejším způsobem a bílého naštval fakt, že černý ne a ne nabídnout očekávanou remízu, takže ho bude muset v koncovce prostě porazit. Věžovka byla sice nejprve vyrovnaná, nakonec ale začal pardubický mistr ztrácet a stala se tak v krajských přeborech nevídaná věc. Je 12:47 SEČ 8. února 2026 a Luboš Trojan poprvé v historii těchto přeborů poráží GM Josefa Sýkoru. Po třech porážkách a dvou remízách si tak vysluhuje doživotní respekt gangů a vzácný odznak „Sýkoraslayer“ do jeho široké sbírky úspěchů. A my jsme právě u toho! Ale tím to dnes nekončí a jdeme dál... 13:12 a na čtyřce je Martinem Jouklem uzavřena remíza, která bohužel maří šance na plný bodový zisk z tohoto zápasu, které stejně nebyli již moc veliké. 2:4. 13:20 a partii prohrává druhý z bratří Jouklů. 2:5 a místnost se značně vylidňuje. Pouze za přítomnosti aktérů posledního utkání a rozhodčího je dohráván rozhodnutý nedělní zápas. Je přibližně 14:30 a po statečném pokusu ubránit dva pěšce s věží proti samotné věži prohrávám i já a za radostného vyvolávání jména Zuzany Maděrové z vedlejší místnosti končí tato neděle neúspěchem 2:6. Ale alespoň máme zlato!

Nyní se přesouváme geograficky do Poličky. V B-týmu pana Kalhouse je situace opačná. Nemám sice přístup k emailové korespondenci v tomto týmu, ale zpráva od kapitána musela vypadat nějak takto: *začínají znít tóny písně Heart of Courage* „Sestup nepřichází v úvahu! Můžeme dohrát soutěž se ctí, všechny zničit a zachránit se! THIS IS RAPID!“ *rázně dozněly tóny písně Heart of Courage*. A věřte nevěřte – ono to zabralo! V Poličce zaúřadovala zejména první pětka a Kalhousovci vezou vítězství 5:3 z venkovního zápasu! To musela být ale bitva! Třeba nám o ní něco poví tzv. Mírova tapisérie, která by měla být po této události vytvořena. Její dokončení se plánuje na rok 2062 u příležitosti 100. narozenin inženýra Kalhouse, ale již nyní si můžete prohlédnout její návrh v horní části tohoto článku od světoznámého umělce vystupujícího pod uměleckým jménem Nano Banana 2. Jistě je na co se těšit!

Jan Fiala